Koncentrace oxidu uhličitého dosáhla 389 částic v miliónu částic atmosféry (ppm), což je nejvyšší hodnota od začátku průmyslové revoluce v polovině 18. století.

Vedle koncentrace oxidu uhličitého, která od doby před průmyslovou revolucí stoupla o 39 procent, se o 20 procent zvýšila také koncentrace oxidu dusného, a dokonce o 158 procent koncentrace metanu.

Podle zprávy může za zvýšené hodnoty především spalování fosilních paliv, úbytek lesů a používání hnojiv. Zpráva také uvádí, že naměřené koncentrace jsou vyšší, než byly nejčernější odhady odborníků OSN před deseti lety.

Skleníkové plyny jsou podle převažujícího vědeckého názoru odpovědné za globální oteplování. Z 63 procent se na něm podle vědců podílí CO2, podstatný vliv ale mají i oxidy dusíku nebo metan.

Loni byl meziroční nárůst emisí šestiprocentní

Již začátkem listopadu informovalo americké ministerstvo pro energetiku o tom, že za loňský rok bylo do ovzduší vypuštěno rekordní množství oxidu uhličitého. „Čím víc mluvíme o potřebě omezit emise, tím víc rostou,“ komentoval to tehdy John Reilly z programu Massachusettského střediska technologií. [celá zpráva]

Země světa v roce 2010 do ovzduší vypustily o 564 miliónů tun oxidu uhličitého více než v roce předchozím, což představuje šestiprocentní nárůst. Největšími výrobci emisí zůstávají Čína, Spojené státyIndie, přičemž nárůst v prvních dvou jmenovaných zemích představuje více než polovinu celkového zvýšení objemu.

Produkce CO2 spalováním uhlí, které v Číně i Indii zůstává jedním z hlavních zdrojů energie, v minulém roce vzrostla o osm procent.

Reilly ale začátkem listopadu pozitivně hodnotil snížení emisí rozvojových zemí, které roku 1997 přijaly Kjótský protokol a zavázaly se tak k omezení skleníkových plynů. Své emise snížily o osm procent oproti úrovním z 90. let. Zatímco tehdy rozvojový svět vyráběl asi 60 procent skleníkových plynů, dnes je to zřejmě pod 50 procenty, uvedl vědec.