Raketa s názvem Dlouhý pochod nesoucí loď Šen-čou 8 odstartovala v úterý 05:58 místního času (22:58 SEČ) z kosmického střediska Ťiou-čchüan v severozápadní provincii Kan-su.

Zpravodajský server BBC uvedl, že do dvou dnů se předpokládá spojení Šen-čou 8 se zkušebním modulem, které bude vůbec první čínskou zkouškou setkání dvou kosmických plavidel, jež je pro fungování vesmírné stanice dlouhodobě obývané kosmonauty klíčové. Ukotvení proběhne ve výšce 343 kilometrů nad Zemí.

Na rok 2012 Čína chystá obdobné spojení a ukotvení dalších verzí vesmírné lodi Šen-čou a modulu Tchien-kung 1, přičemž přinejmenším jedna z těchto misí bude zahrnovat i lidskou posádku.

"Příští rok chystáme mise vesmírných lodí Šen-čou 9 a 10, které rovněž otestují setkání s modulem Tchien-kung 1 a ukotvení," sdělila Wu na dnešní tiskové konferenci v místě plánovaného startu Šen-čou 8 v poušti Gobi. "Podle plánů bude nejméně jeden z těchto dvou letů pilotovaný," dodala Wu s tím, že astronauti již byli vybráni a že jsou mezi nimi dvě ženy.

Spojené státy, Rusko a další země společně provozují na orbitě Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), na níž se Čína nepodílí. Washington ale již sdělil, že do roku 2017 nebude testovat žádnou novou vesmírnou loď, která by dopravovala lidi do kosmu, a také Rusko uvedlo, že pilotované mise nyní nejsou pro jeho kosmický program prvořadé.

Peking má nicméně před sebou ještě dlouhou cestu, než dožene zavedené vesmírné supervelmoci. Tchien-kung 1 je pouze pokusný modul, nikoli stavební kámen plánované vesmírné stanice Nebeský palác (Tchien-kung). Podle expertů vybudování vlastní čínské orbitální stanice potrvá řadu let, Čína by to chtěla stihnout do roku 2020.

Nadcházející čínské testy bez lidské posádky pomohou rozhodnout, jestli upravená verze vesmírné lodi Šen-čou "je vhodná i pro lety astronautů do vesmíru", prohlásila Wu.

Spojení dvou vesmírných plavidel je nesmírně obtížné, protože jejich rychlost na oběžné dráze Země dosahuje 28.000 kilometrů v hodině, připomněla agentura AFP. "Je poměrně složité a riskantní spojit dvě plavidla letící vysokou rychlostí na oběžné dráze, možná odchylka je pouze 20 centimetrů," konstatovala Wu.

V roce 2003, tedy zhruba 40 let po Rusech a Američanech, se Čína stala třetí zemí světa, která do vesmíru vlastními silami vyslala svého kosmonauta. V roce 2008 pak její "tchajkonaut" uskutečnil výstup do volného kosmu.

V roce 2012 chce Peking také vyslat sondu na Měsíc a vysadit tam robotické vozítko a někdy po roce 2020 i člověka.