"Vedení SPS jednomyslně rozhodlo, že Slobodan Milošević nebude zařazen na seznam 22 poslanců strany v srbském parlamentu, který byl zvolen 28. prosince," sdělil čelný představitel SPS Ivica Dačić. K tomuto rozhodnutí prý vedly právní a politické důvody.

"Pokud jde o právní důvod, nemůže být členem parlamentu, protože nebude moci ověřit svůj mandát při ustavujícím zasedání zákonodárného sboru, a to kvůli své nepřítomnosti," konstatoval předák SPS. Nicméně dodal: "Jestliže a jakmile se Milošević z Haagu vrátí, své místo v parlamentu zaujme".

"Politickým důvodem je, že nemá smysl nechávat jedno křeslo prázdné, mít místo 22 jen 21 poslanců," vysvětlil dále Dačić. Dodal, že rozhodnutí nebylo učiněno se souhlasem Miloševiče, protože ICTY mu již měsíc zakazuje komunikovat.

Milošević i Šešelj stojí před tribunálem

Slobodan Milošević i extrémní nacionalista a předák Srbské radikální strany (SRS) Vojislav Šešelj, který je rovněž ve vězení tribunálu v Haagu, se předčasných parlamentních voleb zúčastnili v rámci kandidátských listin svých stran.

Umožnil jim to srbský volební zákon, který zakazuje kandidovat jen osobám, které byly pravomocně odsouzeny a odpykávají si trest odnětí svobody. SRS volby dokonce vyhrála, protože získala nejvíce mandátů - 82. Ale ani ona svého vůdce na seznam poslanců nezařadila.

"Jeho (Šešeljův) poslanecký mandát na něj bude čekat, jestliže se vrátí před skončením funkčního období tohoto parlamentu," sdělil 8. ledna Tomislav Nikolić, který Šešelje v čele strany v jeho nepřítomnosti zastupuje.

Jenom tváře pro voliče

Nelze vyloučit, že oba dva známí politici, kteří čelí obvinění ICTY byli na čela kandidátek zařazeni, aby přilákali voliče, a že se od počátku nepočítalo s tím, že by usedli do parlamentu. Šešelj a Milošević jsou sice souzeni, ale pro část voličů reprezentují doby, kdy Srbsko znamenalo více než v současnosti a oni sami měli se lépe.