"Některé okamžiky mi přišly opravdu absurdní," uvedl Havel. Jako příklad jmenoval moment, kdy jej do funkce československého prezidenta jmenoval stejný (federální) parlament, který 40 dnů před těmito událostmi schválil jeho uvěznění a nazval ho nepřítelem státu. "Musím říct, že jsem cítil jistou grotesknost," dodal.

V půlhodinovém dokumentu, který sledoval vývoj v Československu ve druhé polovině 20. století od roku 1968 a soustředil se na rok 1989, vystoupili přední čeští a slovenští aktéři událostí z roku 1989. Kromě Havla to byl ještě Šimon Pánek, Michael Kocáb, Petr Placák nebo Milan Kňažko. Zazněla také výpověď kovaného komunisty Miroslava Štěpána.

Britský pohled

BBC připomíná roli Václava Havla a to, že americký prezident Barack Obama vzkázal ve svém poselství na sobotním koncertu připomínajícím události staré dvacet let: „Váš duch, vaše odvaha inspirovaly celý svět.“

BBC také připomíná dění 17. listopadu, kdy studenti šli z Albertova na Národní třídu i tvrdý zásah na závěr pochodu. Zmiňuje i fámu o mrtvém studentovi, která vyburcovala národ. Připomíná i chronologii následujících dvanácti dní, které vedly k pádu režimu vlády jedné strany.

Česko si připomíná 20 let od Sametové revoluce

List Independent v hlubším ohlédnutí zmiňuje i další dění v Československu a vyzdvihuje zejména poklidný rozchod Čechů se Slováky.

CNN na svém webu  otiskla vzpomínku Tomáše Etzlera, který připomíná život v socialismu od vpádu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 přes život za normalizace se všemi peripetiemi, jako byl nedostatek hovězího a toaletního papíru i všudypřítomný strach. Zmiňuje i cenzuru kultury, se kterou se setkal, když připravoval hudební vysílání v ostravské televizi.

Zmiňuje, jak se šířily protestní nálady a jak lidé podepisovali petici Několik vět i to, jak vše vyvrcholilo v listopadu. Uvádí ale i případy, jak lidé převlékali kabáty.