Hlavní obsah

Přepočetli jsme volby. Babiš na novém systému vydělal

Když letos v únoru rozhodl Ústavní soud (ÚS) o zrušení částí volebního zákona, premiér Andrej Babiš (ANO) verdikt soudců označil za snahu o ovlivnění politické situace a tvrdě jej kritizoval. Přitom právě díky zásahu ÚS bude mít nyní jeho hnutí ANO nejvíce poslanců, ačkoliv vítězem voleb je koalice SPOLU. Jak by dopadly volby, kdyby ÚS nezakročil?

Reklama

Přepočetli jsme volby. Babiš na novém systému vydělal

V únoru 2021 Ústavní soud zrušil některé paragrafy zákona upravujícího postup při volbách do Parlamentu. Šlo konkrétně o způsob přepočítávání hlasů na mandáty. Poslanecká sněmovna i Senát se během tří měsíců dohodly na novele zákona pro volby v říjnu 2021.

„Jde o další způsob, jak odstranit Babiše z politiky,“ soptil Babiš poté, co ÚS vyhověl stížnosti skupiny senátorů STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a část volebního zákona zrušil. Šéf ANO tehdy neváhal zaútočit i na předsedu ÚS Pavla Rychetského, jemuž se pokusil podsunout, že bude s podporou hnutí STAN kandidovat na post prezidenta.

Přitom právě díky změnám, k nimž museli zákonodárci na základě verdiktu ÚS přistoupit, bude mít nyní ANO nejvíce poslanců, ačkoliv není vítězem.

Jak by vypadala Sněmovna, kdyby se počítalo postaru

Z 200 poslanců by jich 198 zamířilo do Poslanecké sněmovny i podle staré podoby zákona. Odlišné obsazení by měla jen dvě křesla, zato však klíčová. Nejsilněji poslanecky zastoupené hnutí ANO by totiž o tato dvě křesla přišlo, místo 72 by mělo jen 70 mandátů.

Koalice SPOLU by tak byla nejsilnějším subjektem ve Sněmovně, ačkoliv na jejím zisku 71 poslanců by se nic nezměnilo.

O zmíněná dvě křesla by se podělila koalice PirSTAN, jež by měla dohromady 38 poslanců místo 37, s hnutím SPD, které by obsadilo 21 křesel místo výsledných 20.

Kteří poslanci ANO by podle starého systému vypadli? Po osmi letech by ANO přestal ve Sněmovně reprezentovat Josef Kott z Vysočiny, křeslo za tento kraj by obsadil Miloň Slabý, což je nestraník reprezentující v koalici PirSTAN Starosty. Na špatném výsledku Pirátů, kteří obsadili jen čtyři poslanecká křesla, by se tedy ani tak nic neměnilo.

Olomoucký kraj by pak místo Petra Vrány z ANO zastupoval Pavel Jelínek z SPD, který by tak ve starém systému svou poslaneckou pozici obhájil.

Do Sněmovny se nyní dostaly čtyři subjekty – koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), hnutí ANO, koalice Pirátů a STAN a SPD. Ani jedna ze složených koalic by při původním znění zákona neměla problém s překročením stanovené hranice pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Uskupení SPOLU by potřebovalo alespoň 15 % hlasů (podle novely již stačí 11 %), celek však obdržel přes 27 % platných hlasů. Piráti a Starostové by potřebovali překonat 10% práh (namísto osmiprocentního), což by jejich výsledný zisk 15,62 % také zvládl.

Jak se pravidla změnila

Ústavnímu soudu vadil způsob přepočtu, protože výrazně zvýhodňoval silné strany na úkor slabých. Stranám s méně hlasy ztěžoval přístup ke křeslu, na zisk jednoho mandátu potřebovaly více hlasů než strany úspěšnější.

Nejvíce se to projevovalo v malých krajích a v letech, kdy do dolní komory prošel větší počet subjektů (zejména v roce 2017, kdy jich bylo 9).

V roce 2017 získal Karlovarský kraj 5 mandátů. Tři z nich (tj. 60 %) získalo ANO 2011, ačkoliv obdrželo „pouze“ 35,4 % hlasů. Po jednom křesle připadlo SPD (s 12,5 % hlasů) a Pirátům (s 10 % hlasů).

Novela zákona ponechala beze změny první krok výpočtu – z platných hlasů v každém ze 14 krajů se určí, kolik křesel má kraj získat. Tento počet ale nemusí být dodržený, kraj může získat větší i menší zastoupení.

Riziko nerovnovážného počtu poslanců mezi jednotlivými kraji stoupá se vzrůstajícím počtem stran/hnutí/koalic, které postoupí do skrutinia (procesu rozdělování mandátů).

Novela z roku 2021 mandáty v rámci krajů přepočítává za pomoci Imperialiho kvóty. Ta pomáhá rozdělit co nejvíc křesel už v prvním skrutiniu na krajské úrovni. Nemusí však rozdělit všechna, zbylé mandáty míří do celostátního druhého skrutinia. V něm se používá jiná kvóta – Hagenbach-Bischoffova.

Vzhledem k tomu, že se do Sněmovny probojovaly pouze čtyři subjekty, přešel pouze jeden mandát z přepočtu na krajské úrovni do druhého skrutinia. Stalo se tak ve Středočeském kraji, který jej ale získal zpět. Každý kraj nakonec dostal přesně tolik poslanců, jaký mu byl vypočítán nárok. Tato harmonie by pravděpodobně byla narušena, pokud by do Sněmovny prošlo více subjektů.

Kvóta stanovuje, jaký počet hlasů je zapotřebí k zisku jednoho mandátu.
Pokud se má křesel rozdělit 10, Hagenbach-Bischoffova dělí součet hlasů všech stran ve skrutiniu číslem 11. Tato kvóta totiž z definice zvyšuje počet křesel k rozdělení o 1.
Podobně pracuje i Imperialiho kvóta, pro účely dělení přidává k počtu rozdělovaných křesel 2. V tomto případě by se tak dělilo 12.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků