Hlavní obsah

MŠMT: Akademici reformu vysokého školství schvalují

Novinky, Helena Šebestová, Scio

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Po neúspěchu Ondřeje Lišky dohodnout se na podobě reformy terciárního školství s akademickou sférou přichází Miroslava Kopicová s výsledky průzkumu, který postoje akademiků mapuje. Akademici se vyjadřovali k problémům VŠ a k různým variantám jejich řešení. Zájem mezi akademiky však velký nebyl, dotazník vyplnila jen čtvrtina oslovených.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministryně školství Miroslava Kopicová chce předejít problémům s prosazováním reformy vysokého školství průzkumem mezi akademiky.

Článek

Výzkum akademických pracovníků českých vysokých škol se uskutečnil v rámci projektu Reforma terciárního vzdělávání (IPn RTV) financovaného z Operačního programu ESF Vzdělání pro konkurenceschopnost. Připravil ho expertní tým RTV a provedla firma SCC vybraná ve výběrovém řízení.

Cílem výzkumu bylo podle zadání zjistit názory akademických pracovníků na stav vysokého školství v ČR a hlavní problémy, se kterými se vysoké školy u nás v současné době potýkají, a zjistit jejich představy o možnostech řešení těchto problémů a názory na různé reformní kroky.

Výzkum proběhl metodou tzv. „on-line“ dotazování, tedy vyplňováním dotazníku dostupného na internetu digitální formou. Výzkum byl anonymní a osloveno bylo 25 660 respondentů, dotazník jich vyplnilo 6 339.

Většina s reformou souhlasí

„Výzkum ukázal, že 72 % dotázaných pokládá hlubokou reformu českého vysokého školství za potřebnou, zatímco proti reformě je jen 28 % respondentů. To samozřejmě neznamená, že všichni, kdo jsou pro, si pod pojmem reforma představují to samé.

Výrazná shoda mezi akademickými pracovníky nicméně panuje například v názoru, že vysoké školy zápasí s nedostatkem financí jak z veřejných, tak ze soukromých zdrojů, v otázkách akreditací studijních programů, podílu studentů v akademických senátech (měl by být stanoven zákonem) a jejich právu ovlivňovat rozpočet instituce a personální otázky (jsou proti), či v tom, že výši případného školného by si měla určovat sama vysoká škola.

Velmi různé názory jsou naopak na efektivnost hospodaření s veřejnými prostředky a na to, zda současný model řízení vysokých škol je vyhovující, či vyžaduje změnu," ilustroval výsledky výzkumu Petr Matějů, jeden z autorů výzkumu, člen týmu připravujícího projekt Reforma terciárního vzdělávání. 

Podrobnější informace o výzkumu, včetně stručného souhrnu výsledků a závěrečné zprávy, naleznete na stránkách MŠMT.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám