Problematické uplatnění vysokoškolských absolventů je zapříčiněno do značné míry opatřením, ke kterému se čínská vláda odhodlala na přelomu 20. a 21. století. Hospodářský růst se tehdy rozhodla podpořit mimo jiné zpřístupněním vysokoškolského studia širokým vrstvám uchazečů. Vysoké školy tak nyní produkují několikanásobný počet absolventů než před lety.

Zatímco v roce 2002 vyšlo z čínských vysokých škol zhruba 1,5 miliónu absolventů, letos opustí univerzitní kampusy až šest miliónů čerstvých držitelů diplomu.

Jenže při současné hospodářské krizi, která dopadla i na Čínu, není pracovní trh schopen uspokojit všechny absolventy. Čínští studenti se zapisují převážně do oborů jako je účetnictví, právo, literatura nebo informatika. A v těchto oblastech je možnost uplatnění na pracovním trhu značně omezená. Oproti tomu firmy a instituce v technickém průmyslu hlásí nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

Naději čerstvým absolventům čínských univerzit nedávají ani vládní recepty na řešení hospodářské krize. Čína má totiž v úmyslu vytvářet spíše pracovní místa pro dělnické profese.