Článek
Problematické uplatnění vysokoškolských absolventů je zapříčiněno do značné míry opatřením, ke kterému se čínská vláda odhodlala na přelomu 20. a 21. století. Hospodářský růst se tehdy rozhodla podpořit mimo jiné zpřístupněním vysokoškolského studia širokým vrstvám uchazečů. Vysoké školy tak nyní produkují několikanásobný počet absolventů než před lety.
Problematické uplatnění vysokoškolských absolventů je zapříčiněno do značné míry opatřením, ke kterému se čínská vláda odhodlala na přelomu 20. a 21. století. Hospodářský růst se tehdy rozhodla podpořit mimo jiné zpřístupněním vysokoškolského studia širokým vrstvám uchazečů. Vysoké školy tak nyní produkují několikanásobný počet absolventů než před lety.
Problematické uplatnění vysokoškolských absolventů je zapříčiněno do značné míry opatřením, ke kterému se čínská vláda odhodlala na přelomu 20. a 21. století. Hospodářský růst se tehdy rozhodla podpořit mimo jiné zpřístupněním vysokoškolského studia širokým vrstvám uchazečů. Vysoké školy tak nyní produkují několikanásobný počet absolventů než před lety. Zatímco v roce 2002 vyšlo z čínských vysokých škol zhruba 1,5 miliónu absolventů, letos opustí univerzitní kampusy až šest miliónů čerstvých držitelů diplomu.
Problematické uplatnění vysokoškolských absolventů je zapříčiněno do značné míry opatřením, ke kterému se čínská vláda odhodlala na přelomu 20. a 21. století. Hospodářský růst se tehdy rozhodla podpořit mimo jiné zpřístupněním vysokoškolského studia širokým vrstvám uchazečů. Vysoké školy tak nyní produkují několikanásobný počet absolventů než před lety. Zatímco v roce 2002 vyšlo z čínských vysokých škol zhruba 1,5 miliónu absolventů, letos opustí univerzitní kampusy až šest miliónů čerstvých držitelů diplomu.
Problematické uplatnění vysokoškolských absolventů je zapříčiněno do značné míry opatřením, ke kterému se čínská vláda odhodlala na přelomu 20. a 21. století. Hospodářský růst se tehdy rozhodla podpořit mimo jiné zpřístupněním vysokoškolského studia širokým vrstvám uchazečů. Vysoké školy tak nyní produkují několikanásobný počet absolventů než před lety. Zatímco v roce 2002 vyšlo z čínských vysokých škol zhruba 1,5 miliónu absolventů, letos opustí univerzitní kampusy až šest miliónů čerstvých držitelů diplomu. Jenže při současné hospodářské krizi, která dopadla i na Čínu, není pracovní trh schopen uspokojit všechny absolventy. Čínští studenti se zapisují převážně do oborů jako je účetnictví, právo, literatura nebo informatika. A v těchto oblastech je možnost uplatnění na pracovním trhu značně omezená. Oproti tomu firmy a instituce v technickém průmyslu hlásí nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
Problematické uplatnění vysokoškolských absolventů je zapříčiněno do značné míry opatřením, ke kterému se čínská vláda odhodlala na přelomu 20. a 21. století. Hospodářský růst se tehdy rozhodla podpořit mimo jiné zpřístupněním vysokoškolského studia širokým vrstvám uchazečů. Vysoké školy tak nyní produkují několikanásobný počet absolventů než před lety. Zatímco v roce 2002 vyšlo z čínských vysokých škol zhruba 1,5 miliónu absolventů, letos opustí univerzitní kampusy až šest miliónů čerstvých držitelů diplomu. Jenže při současné hospodářské krizi, která dopadla i na Čínu, není pracovní trh schopen uspokojit všechny absolventy. Čínští studenti se zapisují převážně do oborů jako je účetnictví, právo, literatura nebo informatika. A v těchto oblastech je možnost uplatnění na pracovním trhu značně omezená. Oproti tomu firmy a instituce v technickém průmyslu hlásí nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
Naději čerstvým absolventům čínských univerzit nedávají ani vládní recepty na řešení hospodářské krize. Čína má totiž v úmyslu vytvářet spíše pracovní místa pro dělnické profese.