Článek
Představitelé školského rezortu nejsou spokojeni s tím, jak probíhá transformace zvláštních škol. Systém zvláštních škol byl kritizován řadou mezinárodních institucí, neboť je do něj zažazována značná část romských dětí, a to mnohdy zbytečně.
"Příčiny je třeba hledat mimo jiné v absenci koordinovaného systému podpory školní úspěšnosti dětí ohrožených sociálním vyloučením, problematické diagnostice, ale také v rodinném prostředí, kdy mnohdy sami rodiče pro své děti základní školu praktickou vyžadují. Znají totiž prostředí někdejších zvláštních škol z vlastní zkušenosti a pokládají je za automaticky nejvhodnější i z hlediska svých dětí," domnívá se Liška.
Ministerstvo se v připravovaných analýzách například zaměří na individuální přístup pedagogů k žákům se speciálními potřebami v rámci vzdělávacího procesu. „Budeme také zjišťovat, kolik Romů ve skutečnosti chodí do základních škol praktických, a kolik se jich tedy učí podle vzdělávacích dokumentů určených pro děti s lehkým mentálním postižením,“ uvedl náměstek pro sociální programy v školství Dušan Lužný.
Přípravné ročníky budou i dvouleté
Zjištěné poznatky poslouží ministerstvu při přípravě novelizace školského zákona v těch bodech, které souvisí se vzděláváním jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami. Už nyní chtějí zástupci ministerstva prosadit změnu platového zařazení asistentů pedagoga. Ti mohou do budoucna počítat s výraznějším platovým ohodnocením.
Děti se speciálními vzdělávacími potřebami by měly nově dostat příležitost navštěvovat přípravné ročníky při základních školách již dva roky před zahájením povinné školní docházky.