Autoři Bílé knihy vycházeli při jejím zpracování zejména z analýz a doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Předpokladem Bílé knihy je uskutečnění reforem v řadě oblastí terciárního vzdělávání.

Nejdiskutovanějším tématem koncepčního a strategického materiálu vysokého školství je již od března spoluúčast studentů na financování vysokých škol. Ministerstvo školství však ústy svých představitelů několikrát zopakovalo, že toto téma nepovažuje za centrální prvek reformy.

"Pokud by se měla započatá veřejná debata o Bílé knize zúžit na diskusi o případném zavedení odloženého školného, považoval bych to za bagatelizaci práce celého týmu, který se na vzniku Bílé knihy podílel. Už proto, že školné nehraje v textu Bílé knihy nijak zásadní roli a tato vláda - v souladu se svým programovým prohlášením - školné nezavede,“ poznamenává k první verzi dokumentu ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška.

Kvalitnější školy dostanou více peněz

Podle Bílé knihy by vysoké školy měly být do budoucna více zainteresovány na výsledcích ve výzkumu a vývoji a na tom, jak kvalitní poskytují vzdělání. Vynikající vysoké školy, které naplní očekávání zaměstnavatelů, by měly hospodařit s větším balíkem peněz než školy průměrné.

Bílá kniha se dotýká i samotné struktury terciárního vzdělávání. Zatímco u bakalářských studií autoři požadují jejich zpřístupnění širší veřejnosti, za žádoucí považují i vznik fakult a celých univerzit, jež budou zaměřeny na špičkový výzkum a doktorská studia.

Na strategické, kontrolní a hodnotící úrovni (v orgánech jako je akreditační komise, vědecká a správní rada) mají do chodu vysokých škol více zasahovat externí aktéři.

V případě vysokoškolských institucí tak bude posílen vliv zástupců regionální veřejné správy, podnikatelů, představitelů výzkumných institucí, pracovníků z oblasti kultury nebo samotných absolventů dané instituce.

Plán vysokého školství pro dvě následující dekády

Bílá kniha terciárního vzdělávání, která stanovuje, jakým směrem by se mělo české vysoké školství vyvíjet v následujících 15 až 20 letech, je přístupná každému na webových stránkách MŠMT. Veřejná diskuse k dokumentu bude oficiálně zahájena na druhém Inovačním fóru, které je na programu v pondělí 12. května.