Žáci středních škol by se měli přestat učit kvanta různých jednotlivostí. „Měli by se učit logicky provázaná témata a být při výuce aktivnější. Bude je to víc bavit, než když jen pasivně přijímají informace. Žáci by také neměli ze školy odcházet s ulehčením, že už se nebudou muset učit, ale naopak, měli by mít chuť učit se po celý život,“ říká o probíhajících změnách náměstkyně ředitele Národního ústavu odborného vzdělávání Jitka Pohanková.

V tomto ústavu také vznikají rámcové vzdělávací programy, na jejichž základě pak mohou popsané změny nastat.

První část škol začne podle svých osnov učit už za dva roky a do roku 2012 se to bude týkat všech středních škol. Ovšem na některých místech se už nyní nové vzdělávací programy zkoušejí v rámci projektu Pilot S.

Učitelé těchto škol zaznamenali zlepšení atmosféry, problém ale vidí v tom, že děti zatím nejsou ze základních škol na nové pojetí dostatečně připravené. Přitom žáci se nemusejí obávat, že by se jejich výuka měnila uprostřed studia, změny se budou vždy týkat jen těch, kteří nastupují do prvních ročníků.

Nová závěrečná zkouška

Na 280 vybraných školách budou v červnu 2008 probíhat závěrečné zkoušky novým způsobem, který by měl přispět ke zvýšení prestiže učebních oborů.
S touto novou zkouškou se setká už přibližně polovina žáků, kteří se připravují v učebních oborech.

Dosud si školy samy určují obsah závěrečné zkoušky a její úroveň se proto může dost podstatně lišit. Základem nově koncipované zkoušky je tedy jednotné zadání, které se vytváří pro každý učební obor.

Na obsahu se musejí dohodnout zástupci škol, zaměstnavatelů a Národního ústavu odborného vzdělávání, který má přípravu zkoušky na starost v rámci projektu, na nějž přispívá Evropský sociální fond.

Po zavedení jednotného zadání by se tedy nemělo stát, že by absolvent neuměl základní věci ze svého oboru. Proto je také tak důležité, že na nových zkouškách spolupracují zaměstnavatelé.

Nejdůležitější je praxe

Zkoušky se i nadále budou skládat z části písemné, praktické a ústní, jejich zaměření by ale mělo směřovat mnohem více než dnes k praxi v oboru.

„Nejdůležitější bude zkouška praktická, při níž žák dostává úkoly odpovídající realitě. Ani další části zkoušky by se neměly zakládat na vědomostech encyklopedického charakteru,“ říká Dana Kočková z Národního ústavu odborného vzdělávání.

Při ústní zkoušce se také nově zjišťuje, zda mají žáci představu o svém uplatnění a o tom, jak se pohybovat na trhu práce. Absolventi, kteří budou skládat závěrečné zkoušky podle nového konceptu, by měli mít větší šanci na dobré uplatnění na trhu práce. V roce 2008 skončí první fáze ověřování těchto nových zkoušek a začne se připravovat jejich celoplošné zavedení.

Autorka pracuje v Národním ústavu odborného vzdělávání