Blonďatý uličník přišel na svět přesně před 75 lety v kalifornské Santa Monice. Kdo by dnes při pohledu na něj řekl, že je stejný ročník jako Václav Havel nebo Helena Růžičková? Asi málo kdo. Ročník narození je ale také asi to jediné, co ti tři mají společného.

O stipendium přišel kvůli pití

Redford vyrůstal v rodině mlékaře a původně to na herectví vůbec nevypadalo. Robertovi se líbil spíš baseball. Byl velmi dobrým nadhazovačem, což mu v roce 1954 dokonce vyneslo stipendium na univerzitě. To mu ale příliš dlouho nevydrželo, neboť mladý Redford příliš pil a stipendium mu z tohoto důvodu bylo zase odňato.

Kromě baseballu bavilo Redforda ještě malování, a tak se nějaký čas potuloval se štětcem a paletou po Evropě. Jeho kroky ale brzy vedly opět za oceán, přesněji do New Yorku. Malování bylo ještě stále číslo jedna. Redford proto začal malířství studovat na brooklinském Pratt Institue, což je soukromá umělecká škola.

Hercem spíš z donucení

V téže době ovšem začal v New Yorku navštěvovat i Americkou akademii dramatických umění. Ne že by nějak enormně toužil stát se hercem. Spíš dal na rady svých přátel, kteří mu pro jeho hezkou tvář herecké hvězdy tuto dráhu tak dlouho podsouvali, až to Robert zkusil. A udělal dobře.

Poměrně rychle se prosadil v divadle a zakrátko už hrál i na Brodway. Cestu do podvědomí filmových agentů mu ale zkrátila spíš televize. V 50. letech byl New York pro pohledného Redforda plný přežitostí. Hrál v několika televizních seriálech a dramatech. Za svůj výkon v seriálu The Voice of Charlie Pont si dokonce vysloužil i nominaci na Emmy.

Strmá kariéra

První velká filmová role pak na sebe nenechala dlouho čekat. V roce 1961 si pětadvacetiletý Redford zahrál v dramatu z korejské války nazvaném Válečná štvanice. Film i Redford měli celkem úspěch. Proto další zářezy na Redfordově herecké pušce rychle přibývaly. V šedesátých letech spolupracoval Robert i s časopisem Playboy, který ho dokonce později vyhlásil modelem století.

Opravdový úspěch měl však přijít až v roce 1969, kdy si jej vyhlídl George Roy Hill do filmu Butch Cassidy a Sundance Kid. Redford jako milý, ale trošku nešikovný železniční lupič a Paul Newman jako jeho elegantní kumpán si ve westernovém  dramatu získali srdce fanoušků i odborníků. Vždyť film získal čtyři Oskary. Za kameru, hudbu, píseň a scénář.

Dobře fungující spolupráci s Paulem Newmanem si pak Redford zopakoval i o čtyři roky později v Podrazu. Tou dobou byl už Redford hvězdou první velikosti a mohl si role vybírat. Možná jemu ke škodě, neboť odmítl hrát třeba v Kmotrovi nebo ve Francouzské spojce. I přesto bylo úspěchů dost. Jmenujme například politické drama Všichni prezidentovi muži o aféře Watergate.

Robert Redford má doma vystaveného i jednoho Oskara. Překvapivě ale ne za hereckou roli. Jako herec tuto cenu nikdy nedostal. Zlatá soška mu připadla jako režisérovi filmu Obyčejní lidé z roku 1980. Snímek vypráví o neschopnosti vzájemného naslouchání v nejbližší rodině. Z jeho dalších rolí nesmíme ještě zapomenout na romantické Vzpomínky na Afriku nebo na stejně laděného Zaříkávače koní.

Robert se na hollywoodském stříbrném plátně objevuje dodnes, i když ne tak často jako dříve. Těžištěm jeho zájmu jsou spíše nezávislé filmy. Robert Redford stál mimo jiné u začátků prestižního filmového festivalu nezávislých snímků Sundance Film Festival, který je považován za hlavní baštu amerického neholywoodského filmu.