Gang pěti pachatelů mělo přepadení do detailu promyšleno. V pátek na svatého Josefa lidé nejvíce utráceli za dárky, alkohol, jídlo, aby o víkendu mohli oslavovat se svými blízkými. Taky měli pravdu, potvrdilo se, že vedoucí prodejen skutečně přinesli na poštu vyšší tržby než obvykle.

Měli naplánované i místo svého zločinu. V ulici Kim-Ir-Senově, dnešní Zborovské, v Brně nebylo příliš rušno a bylo to přesně uprostřed trasy na hlavní poštu v centru Brna. Když závozník naložil poslední pytel s penězi u poslední pobočky, zavřel zadní dveře avie a zamkl visací zámek. V tu chvíli netušil, že je sledován.

Lupiči schovaní v autě, které bylo později popsáno jako červená škodovka, pozorovali poštovní vůz z Burianova náměstí kousek od místní pobočky pošty. Jakmile avia vyrazila, vyjeli i oni a ihned po odbočení do Kim-Ir-Senovy ulice zastavili vůz s penězi. Řidič si pachatelů nevšiml, pouze zaznamenal, že mu bliká kontrolka signalizující narušení zadních dveří. Když řidič vystoupil, aby to zkontroloval, přepadli ho dva muži v kuklách s pistolemi. Začali střílet a přiměli zbytek posádky vystoupit a vydat peníze.

Peníze dodnes nebyly vráceny

Jedinou stopou policie byly vystřelené náboje na místě činu a svědectví závozníků. Prvním podezřelým byl právě řidič avie, který u pošty pracoval jako brigádník a jezdil většinou v pátek. Vyšetřovatelé se domnívali, že mohl dát tip svým komplicům, aby na něj nepadla vina. Po pár dnech policie našla červenou škodovku. Vůz byl ale důkladně umyt a navíc ukraden stejně jako poznávací značky. Jedinou stopou byly šrouby, kterými pachatelé připevnili dané značky. K autu totiž nepatřily.

Důkladné přezkoumání šroubů ukázalo, že obsahují vysoké procento stříbra a jsou určené pro speciální elektronické přístroje. To vyšetřovatele zavedlo až do brněnského podniku Ferona, kde byl zaměstnán závozník, který brigádně pracoval i u pošty. Po prohlídce jeho bytu policie našla diář a mapu, na které byl dopodrobna vykreslen plán přepadení.

Hlavní podezřelý byl zadržen, ale jiné důkazy nebyly. Peníze ani zbraně se nenašly. Po téměř měsíčním vyšetřování byli usvědčeni manželkou jednoho ze zlodějů, která vypověděla, že je viděla, jak si dělí lup. K činu se přiznali čtyři z pěti podezřelých. Gang byl odsouzen k patnácti letům vězení a náhradě škody. Peníze však dodnes nesplatili.

Banky připomínaly vězení

Nutnost bank, jako institucí střádající peníze, byla zřejmá už ve středověku, především v renesanční Itálii v bohatých městech jako Florencie, Benátky a Janov. Časem se pobočky rozšířily do celé Evropy, a pak i za oceán. Nejstarší známá banka byla založena už v roce 1407 právě v Janově na severu Itálie.

Banka v New Orleans z roku 1870.

Banka v New Orleans z roku 1870.

FOTO: fotobanka Profimedia

Budova bývalé banky v Janově na severu Itálie.

Budova bývalé banky v Janově na severu Itálie.

FOTO: fotobanka Profimedia

Finance se přenášely v pytlích, truhlách, po kapsách. Vznikly dostavníky, začaly se přepadávat dostavníky, vyjely vlaky, přepadávaly se vlaky, pak poštovní vozy a tak dále a tak dále. Peníze byly a vždy budou nejvíce v ohrožení ve chvíli přenosu do banky. V bance už jsou chráněny mřížemi a pevnými zdmi a dnes i několika trezory, alarmy a kdo ví čím ještě, tam na ně zločinec nemůže.

Přepadávání dostavníků a vlaků bylo téměř na denním pořádku. Banku se odvážili vykrást jen ti nejodvážnější, stejně jako vězení byly postaveny z cihel, bez oken a vše za mřížemi. V 18. století byla i tak řada bank vyloupena, avšak protože se částka pohybovala maximálně kolem pár stovek dolarů, ani u jedné se neprokázalo, zda peníze chyběly, protože je někdo ukradl, nebo to byla pouze chyba ze strany majitele peněz či ze strany banky.

Auto k lupu nepomohlo

První zaznamenanou bankovní loupeží je shodou náhod 19. březen, avšak roku 1831, ve Spojených státech amerických. Bohužel z loupeže nebyl nikdo usvědčen, protože se zjistilo až v ranních hodinách, že přes noc zmizelo celých 245 tisíc dolarů. Zloděj po sobě nezanechal žádné stopy, nic nebylo poškozeno, ani zámek.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

FOTO: fotobanka Profimedia

Dalším mezníkem ve vyloupení banky byl 21. prosinec roku 1911, kdy lupiči přepadli ředitele pařížské banky s využitím automobilu. Den vybrali podle nahlášené stávky taxikářů v centru francouzské metropole a předvánočnímu datu. Kdyby je zastavila policie, nepřišlo by jí divné, že posádka vozu má u sebe větší obnos peněz, když jede nakupovat vánoční dárky.

Ředitel banky vybral značný obnos peněz v centrální bance, které chtěl roznést do svých poboček. S sebou měl osobního strážce a kufřík na peníze. Když je lupiči přepadli, neměli nejmenší šanci cokoliv udělat, vůbec to nečekali. Zločinci si tak mohli mnout ruce. Když však gang otevřel kufřík, zjistili, že uvnitř je pouhých 5 500 francouzských franků. Dalších dvacet tisíc měl ředitel v peněžence, kterou měl ve vnitřní kapse saka.