Hlavní obsah

Zpěv nejhlasitějšího ptáka na světě překoná pneumatické kladivo i řev lva

Malý bílý ptáček s černým zobákem neměří víc než třicet centimetrů a váží okolo 250 gramů. Přesto dokáže vydat zvuk o síle 125 decibelů. Překonává tak hlasitost symfonického orchestru, řvoucího lva či pneumatického kladiva. Vědcům v Amazonii se podařilo jeho zpěv zdokumentovat.

Zpěv nejhlasitějšího ptáka na světě překoná pneumatické kladivo i řev lva

Zvonovec bílý je pták obývající převážně území Guyany, Surinamu a francouzské Guyany. V menším počtu je zastoupen též ve Venezuele a Brazílii. A právě zde se v roce 2017 dostal k pitvě jednoho exempláře ornitolog Mario Cohn-Haft z brazilského Národního Institutu pro výzkum Amazonie.

Při pitvě si vědec všiml nebývale vyvinutých svalů v oblasti hrudníku. Svalová hmota byla zhruba pětkrát větší, než tomu u ptáků bývá běžné. Proto se spojil s Jeffem Podosem, specialistou na chování živočichů z Massachusettské univerzity a rozhodl se zvonovce prozkoumat podrobněji. Výsledkem je studie v časopisu Current Biology, o které informoval britský Guardian.

Cohn-Haft s Podosem byli schopni nahrát zpěv samce ze vzdálenosti zhruba 40 metrů. Zvonovec má ve svém repertoáru dvě písně. Ta hlasitější dosahuje 125 decibelů, doposud nejhlasitější pták, kotinga křiklavá, dosáhla hlasitosti 116 decibelů. Zpěv zvonovce překonává pneumatické kladivo (100 decibelů), řev lva (114 decibelů) či symfonický orchestr (110 decibelů).

Hlasitý zpěv pomáhá při námluvách

Aby bylo měření co nejpřesnější, nesměly být mezi výzkumníky a ptákem žádné překážky. Vědci se tak stali svědky namlouvacího rituálu, ke kterému samci zvonovce svůj mocný hlas využívají. Hlasitost zpěvu není kupodivu daná vzdáleností, samci se jenom potřebují předvést.

Během namlouvání si samička sedne na vzdálenost zhruba metr od samce. V tu chvíli spustí samec svou hlasitější píseň, kterou směřuje směrem od potenciální partnerky. Pak samec během okamžiku přeletí k samičce a spustí druhou píseň partnerce „přímo do zobáku“. „Ona ale ví, že to přijde,“ uvedl Cohn-Haft. Těsně předtím, než samec spustí, stihne samička odlétnout o několik metrů dál.

Hlasitost zpěvu vyvolala podle Cohn-Hafta a Podose řadu otázek. „Pro začátek třeba tu, jak to, že přitom neohluchnou?“ uvedl Podos. Odpověď vědci nemají, nabídli však možné vysvětlení neobvykle hlasitého zpěvu. Dostatečné množství potravy prý umožnilo druhu vyhnout se klasickému pravidlu o přežití nejsilnějšího jedince, a proto u něj není nejdůležitější fyzická síla, nýbrž právě hlasitost. Podobné to je třeba u druhů, u nichž při námluvách rozhoduje zbarvení peří.

„Přežití je dostatečně lehké, aby si tito ptáci mohli vyvinout vlastnosti, které budou druhému pohlaví připadat atraktivní,“ uvedl Cohn-Haft. Oba vědci dodávají, že zachycení nejhlasitější písně je podobné jako zjištění, že gepard je nerychlejší běžec. Nemá to sice žádné konkrétní vědecké využití, je ale dobré porozumět limitům přírody a tomu, co vše je schopná vytvořit.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků