Hlavní obsah
Pozorování Kvadrantid v roce 2019 na Ústupkách u Sečské přehrady Foto: Petr Horálek

Z noční oblohy budou pršet meteory. Kvadrantidy vrcholí v sobotu ráno

V nejbližších dnech se nad Českem odehrají dva pozoruhodné nebeské úkazy, roj meteorů a polostínové zatmění Měsíce. Již v noci na sobotu začne vrcholit každoročně aktivní meteorický roj Kvadrantidy. Půjde o až 80 létajících meteorů za hodinu po celé obloze. Je ovšem otázkou, nakolik pozorování v Česku umožní počasí. Předpověď v tomto ohledu není příliš příznivá.

Pozorování Kvadrantid v roce 2019 na Ústupkách u Sečské přehrady Foto: Petr Horálek
Z noční oblohy budou pršet meteory. Kvadrantidy vrcholí v sobotu ráno

Maximum roje Kvadrantid, který je vždy aktivní zhruba mezi 1. a 6. lednem, vychází na sobotní ráno, konkrétně na 9:20 hodin.

„Nejvíce meteorů bude pozorovatelných před rozbřeskem. Vzhledem k tomu, že Měsíc zapadne zhruba 50 minut po půlnoci a tzv. nautický soumrak začíná až v 6:35 SEČ, tedy pouhé tři hodiny před maximem roje, doporučujeme pozorovat oblohu zejména od jedné hodiny ranní až do rozbřesku,“ uvedl mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.

Původ Kvadrantid:
Za rojem s největší pravděpodobností stojí fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl v roce 2003 objeven a katalogizován pod označením C/2003 EH1. Původní těleso s označením C/1490 Y1 způsobilo na jaře roku 1490 meteorický déšť pozorovaný v čínském městě Ch'ing-Yang, déšť byl nejspíše spojen se zánikem tohoto tělesa. Dráha tělesa C/2003 EH1 se s dráhou Země protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje – každý rok mezi 1. a 6. lednem. Maximum je velmi ostré, s proměnlivou aktivitou 60 až 200 meteorů za hodinu a trvá jen několik hodin. Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje od Země vzdaluje, takže přibližně za 1000 let už Kvadrantidy pozorovat nebudeme.

Se stoupajícím radiantem, tedy bodem, odkud meteory na obloze vlivem perspektivy vylétají, bude stoupat aktivita roje a zároveň je vyšší šance na jasné meteory. „K ránu by tedy mohlo zazářit s každou hodinou až 80 meteorů,“ dodal Suchan.

Simulační grafika k maximu roje Kvadrantidy 2020

Foto: Česká astronomická společnost/Stellarium/Petr Horálek

Radiant leží v dnes již neexistujícím souhvězdí Zedního Kvadrantu. To bylo zrušeno v roce 1922 a nacházelo se na pomezí Pastýře a Draka, jen kousek východně od oje „Velkého vozu“.

Bohužel má být poměrně zataženo

Ne příliš optimisticky zní pro pozorovatele předpověď počasí.

„Během noci na sobotu bude přes Česko přecházet studená fronta, která přinese převážně velkou oblačnost – zataženo až oblačno, v první polovině noci zejména na sever, severozápad a západ území déšť, do 1000 metrů nad mořem sněžení. Kolem půlnoci bude zmenšená oblačnost pouze v Jihomoravském kraji, postupně bude oblačnost přibývat také tam,“ sdělila Novinkám Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress.

Nad ránem bude podle ní naopak oblačnosti částečně ubývat na Liberecku a Královéhradecku, a to na oblačno až polojasno.

„Na zbytku území zůstane převážně zataženo, takže pozorování meteorického roje bude většinou dost na draka,“ poznamenala meteoroložka.

Ke sledování jevu obecně není podle astrofotografa Petra Horálka třeba žádné přístrojové vybavení, neboť meteory se náhodně objevují prakticky na všech místech oblohy. K pozorování meteorů je vhodné najít místo daleko od měst s minimálním vlivem světelného znečištění, nejlépe na horách s odkrytým obzorem.

Polostínové zatmění Měsíce příští pátek

Druhý z úkazů, na který se mohou lidé v Česku v blízké době těšit, je polostínové zatmění Měsíce. Nastane následující pátek 10. ledna večer. Zatmění bude pozorovatelné pouhým okem.

„Jev nastává za úplňku, kdy náš kosmický soused prochází v blízkosti stínu vrženého Zemí,“ vysvětlil Suchan.

Simulační snímek oblohy během maxima měsíčního zatmění 10. ledna 2020 poblíž jasných hvězd Castor a Pollux v Blížencích

Foto: Petr Horálek/EAI

Zatmění nenastává při každém úplňku, jelikož dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o pět stupňů a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5 stupně.

Měsíc proto zemský stín i jeho okolí častěji mine a k zatmění nedojde. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko okraje zemského stínu. Vypadá to, jako by někdo úplněk z okraje začadil černým kouřem.

Úkaz bude pozorovatelný nad obzorem příští pátek mezi 18:08 a 22:12 hod., pouhým okem ho pozorovatel zaznamená zhruba mezi 19:30 a 20:40. Nejvýraznější bude ve svém maximu ve 20:10, kdy se Měsíc přiblíží shora k plnému zemskému stínu na nejmenší vzdálenost.

Měsíc v té době najdeme asi 35 stupňů nad východním obzorem v souhvězdí Blíženců, nedaleko jasných hvězd Castor a Pollux.

Ztmavnutí bude sledovatelné na té části lunárního kotouče, kde nejsou na povrchu tmavá „moře“.

„Snad za týden na zatmění Měsíce vyjde počasí lépe,“ uzavřela Honsová.

Polostínové zatmění Měsíce

Foto: Petr Horálek/EAI

Znovu se zatmění Měsíce nad českým územím dočkáme 5. června, půjde však o velmi nevýrazné polostínové zatmění, které navíc proběhne v době východu Měsíce nad obzor. Na výraznější zatmění si musíme počkat až do 28. října 2023. Úplné zatmění Měsíce bude z Česka vidět až 7. září 2025.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků