Článek
Předchozí studie založená na sekvenování genomu ukázala, že genom lničky seté se skládá ze tří subgenomů sloučených hybridizací mezi neznámými rodičovskými druhy.
Výzkumnice Terezie Mandáková s kolegy se zaměřila na identifikaci nejpravděpodobnějších rodičovských genomů a také na rekonstrukci genomové struktury a vývoje všech ostatních známých druhů lniček.
Mezidruhová křížení bez zásahu člověka
Mandáková úspěšně vysledovala historii genomu lničky až miliony let do minulosti a odhalila mezidruhová křížení, která se v minulosti odehrála bez zásahu člověka.
Nikdo jiný dosud nepopsal genom lničky seté tak detailně. Vědci věří, že detailní znalost genomu se uplatní v praxi při křížení nových odrůd.
V Olomouci umějí rychle zjistit, jak se rostliny vyrovnávají se stresem
Lnička setá je starobylá olejnatá plodina, která se v Evropě pěstovala už před tisíciletími. Nedávno se díky jedinečným vlastnostem začala znovu využívat. Lničkový olej extrahovaný ze semen má velmi vysoký obsah nenasycených mastných kyselin, přezdívaných „dobré tuky”.
Má pozitivní účinky na kůži a vlasy, lze jej použít i na vaření, stejně jako na biopalivo. Lnička je navíc odolná vůči suchu. V současnosti ji pěstují zejména ve Spojených státech, Kanadě, Číně, ale i v Evropě.
Kanadští vědci za pomoci sekvenování genomu lničky seté v roce 2014 zjistili, že její genom se skládá ze tří různých subgenomů.
Mandáková a spolupracovník na výzkumu Martin Lysák (rovněž z CEITEC MUNI) výrazně zlepšili současné poznatky pomocí speciálního srovnávacího malování chromozomů, což je metoda jinak používaná hlavně ve výzkumu zvířat a člověka.
Terezie Mandáková patří ke světově uznávaným odbornicím na cytogenetiku rostlin. Aktuální studii jejího týmu publikoval v listopadu odborný časopis Plant Cell.
