Hlavní obsah
Jedna z mála fotografií nově popsaného druhu myšovitého hlodavce Stenocephalemys zimai. Foto: Yonas Meheretu

Výjimečná událost. Češi objevili dva nové druhy savců

Mezinárodní tým biologů pod vedením Josefa Bryji z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV ČR) objevil v Etiopii a poté popsal dosud neznámé druhy savců, konkrétně myšovitých hlodavců z rodu Stenocephalemys. Oba nové druhy zvířat žijí ve vysokých nadmořských výškách nad 3500 metrů v tzv. afroalpinské tundře.

Jedna z mála fotografií nově popsaného druhu myšovitého hlodavce Stenocephalemys zimai. Foto: Yonas Meheretu
Výjimečná událost. Češi objevili dva nové druhy savců

Biologická rozmanitost na Zemi je stále nedostatečně známá, zejména v tropických oblastech.

Hlavně u drobných živočichů se zdají být reálné odhady, které říkají, že počet nepoznaných živočišných druhů, které v důsledku činnosti člověka vymřou, je větší než počet těch, které zoologové stihnou popsat.

Mezi obratlovci je však každý objev dosud neznámého druhu výjimečnou událostí, připomíná Akademie věd.

U této skupiny savců se ukázalo, že kolonizace vysokých hor byla umožněna ‚uloupením‘ mitochondriální DNA od příbuzných druhů, které již specifickým podmínkám prostředí přizpůsobeny byly.
Josef Bryja, ÚBO AV ČR

Mezinárodní Bryjův tým se dlouhodobě zabývá evolucí biologické rozmanitosti, a to především na příkladu drobných afrických savců a jejich parazitů ve východoafrických horách. Ty se táhnou od izolovaných stolových hor ve středním Mosambiku až po rozsáhlou Etiopskou vysočinu.

Na počátku byla rutina

„Stejně jako u mnoha podobných objevů v současnosti stála na začátku rutinní analýza DNA nasbíraných vzorků,“ prozradil Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Terénní výzkum vědců v Etiopii vyvolává značnou pozornost místních obyvatel.

Foto: Pavel Munclinger

Po následné genomické analýze rozsáhlého souboru sekvencí ale vědci zjistili, že mají co do činění s novými biologickými druhy savců.

„Analýza tvaru lebek a vnějších morfologických znaků pak ukázala, že tyto druhy jsou zřetelně odlišitelné od příbuzných druhů a rovněž žijí v jiných ekologických podmínkách,“ dodal.

Přizpůsobují se extrémním podmínkám

Druhy byly pojmenovány Stenocephalemys zimai a Stenocephalemys sokolovi. Pro odborníky jsou důležité díky možnému studiu jejich přizpůsobení se extrémním podmínkám prostředí – nízké teplotě či nízké koncentraci kyslíku –, které v afroalpinské tundře panují.

Afroalpinské louky v polohách nad 3500 m n. m. (s obřími lobelkami horskými v popředí) jsou typickým biotopem nově popsaných druhů hlodavců. Zde v Simienských horách, nejvyšším pohoří Etiopie, žije Stenocephalemys zimai.

Foto: Yonas Meheretu

„U této skupiny savců se totiž ukázalo, že kolonizace vysokých hor byla umožněna ‚uloupením‘ mitochondriální DNA od příbuzných druhů, které již specifickým podmínkám prostředí přizpůsobeny byly,“ objasnil Bryja.

Jeden z nových druhů (Stenocephalemys zimai) byl pojmenován na počest profesora Jana Zimy, bývalého ředitele ÚBO, člena Akademické rady AV ČR a dlouholetého šéfredaktora časopisu Journal of Vertebrate Biology (dříve Folia Zoologica), který loni zemřel.

Profesor Jan Zima (1952–2019), jeden ze zakladatelů genetického výzkumu volně žijících savců v ČR, na jehož počest byl jeden z nově objevených druhů pojmenován.

Foto: Pavel Munclinger

„Honza Zima nás naučil používat genetické metody při studiu savců a díky těmto metodám jsme nové druhy poprvé rozpoznali. Navíc nový druh pojmenovaný po něm žije na nejvyšších vrcholcích celé Etiopie, kde nejen bude Honzovi blíže, ale zároveň tam je vždycky hrozná ‚zima‘,“ vysvětlil slovní hříčku Bryja.

Přenašeči virů

Oba nové druhy mohou mít i další praktický význam pro výzkum – jako přenašeči tzv. hantavirů. Letos byly protilátky proti těmto virům potvrzeny i u člověka.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků