Vikingové byli v Americe přesně před tisíci lety

Výzkumníci se zaměřili na pozůstatky vikinské osady v L’Anse aux Meadows v severní části kanadského ostrova Newfoundland. Výzkum se zaměřil na trámy a další opracované dřevo zachované v archeologickém areálu.

Při svém postupu vědci využili toho, že kosmické záření, které vede ke vzniku uhlíku C14, není vždy stabilní. Při slunečních bouřích se koncentrace uhlíku C14 výrazně zvyšuje, což pak zanechává stopy ve struktuře dřeva. Podle japonské studie se jedna ze solárních bouří odehrála v letech 992 a 993 našeho letopočtu.

Nová metoda datování se konkrétně opírá o skutečnost, že sluneční bouře produkují v letokruzích stromu výrazný radiokarbonový signál. A je známo, že např. právě roku 992 či 993 došlo k významné solární bouři – tj. výronu vysokoenergetických kosmických paprsků ze Slunce, popisuje list The Guardian.

„Když jsme měřili koncentraci uhlíku C14 v letokruzích, tak u jednoho z nich jsme zaznamenali velmi silné hodnoty a jsme přesvědčení, že to odpovídá bouři z roku 993,“ uvedla podle agentury AFP spoluautorka studie Margot Kuitemsová z groningenské univerzity.

Badatelé pak došli k závěru, že stromy, které vikingové použili k vybudování osady na Newfoundlandu, byly pokáceny v roce 1021.

Podle zpravodajské stanice CNN není jasné, jak dlouho se vikingové na americkém kontinentě zdrželi. Vícero prvků ale naznačuje, že jejich přítomnost byla spíše krátkodobá. Vikingové podnikali výpravy na západ hlavně z toho důvodu, aby získali dřevo a další materiály.

„Toto cestování mezi kontinenty za materiály je vlastně prvním krokem v globalizaci,“ prohlásil podle CNN hlavní autor studie Michael Dee ze zmíněné nizozemské školy.

Vědci se již dříve domnívali, že vikingové byli prvními Evropany, kteří přicestovali na americký kontinent, a to o několik století před známou výpravou Kryštofa Kolumba v roce 1492. Badatelé například poukazovali na některé pasáže severských ság, jež popisovaly setkání s americkým domorodým obyvatelstvem.