Hlavní obsah
Vědci si připíjejí šampaňským poté, co došlo k prvnímu střetu v hadronovém urychlovači Foto: Reuters

Vědci zřejmě spatřili tajemnou božskou částici

Takzvaný Higgsův boson, tajemná částice, která má způsobovat, že vše ve vesmíru má hmotnost, byla zřejmě spatřena a podařilo se odhadnout její hmotnost na 126 GeV. Uvedli to v úterý v Ženevě fyzikové z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) zabývající se částicemi a využívající velkého hadronového urychlovače (LHC). Uvedly to weby listu Guardian a BBC.

Vědci si připíjejí šampaňským poté, co došlo k prvnímu střetu v hadronovém urychlovači Foto: Reuters
Vědci zřejmě spatřili tajemnou božskou částici

Fyzikové uvedli, že během dvou experimentů viděli náznaky existence Higgsova bosonu o stejné hmotnosti, což jim dává velkou naději, že teorie předpokládající jeho existenci je správná. Důkaz o existenci však dosud není zatím statisticky průkazný.

"Během jednoho roku pravděpodobně budeme vědět, jestli Higgsův boson existuje. Zřejmě to ale nebude vánoční dárek," řekl Stefan Soldner-Rembold z Manchesterské univerzity, který se na hledání bosonu podílí.

Higgsův boson má způsobovat, že ostatní částice jsou hmotné. Právě jeho objev by potvrdil, že stávající teorie částicové fyziky jsou správné. Objevit boson je velkou výzvou pro jaderné fyziky už šedesát let, zatím se to však nepodařilo.

Nalezení Higgsova bosonu, který je posledním chybějícím článkem v takzvaném základním modelu částicové fyziky, je hlavním úkolem velkého hadronového urychlovače (LHC) v CERN. Nyní po něm pátrají dva týmy, které provedly dva rozsáhlé experimenty Atlas a CMS.

Magnet v urychlovači CERN

Foto: Reuters

Protože ze standardního modelu neplyne, jakou by měl mít hmotnost, fyzikové se snaží urychlovat proudy protonů až k rychlosti světla a nechávají je srážet. Doufají, že při takové kolizi by boson mohl vzniknout. Jeho existence by sice byla kratičká, ale měl by být zaznamenán a na grafech se projevit špičkou, protože má mít vysokou kinetickou energii, po experimentech odhadovanou na 126 gigaelektronvoltů (GeV). To je 130krát více než mají protony v jádrech atomů.

Při experimentech prováděných dvěma nezávislými týmy se objevila stejná špička, naznačující, že možná vznikl Higgsův boson, Atlas zaznamenal hmotnost 126 GeV ve třech kanálech. Podle týmu je již jasné, že Higgsův boson se pohybuje v energetických hladinách s devadesátiprocentní pravděpodobností mezi 131 a 453 GeV a také mezi 114 a 115 GeV.

V týmu experimentu CMS zjistili stejnou výchylku 126 GeV. Používají přitom jinou metodiku a jiná měřící zařízení i jiné způsoby vyhodnocování.

Vědci sledují srážky částic.

Foto: Reuters

Zatím ale nelze vyloučit, že ona špička byla jen statistickou odchylkou.

Higgsovu bosonu se občas přezdívá božská částice, protože bez něj by neměly mít ostatní částice hmotnost, tudíž by se pohybovaly rychlostí světla a nevznikaly by z nich atomy.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků