Hlavní obsah
Hlavní autoři výzkumu Jan Balvan a Martina Raudenská z Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Na monitoru je video z mikroskopu, které ukazuje, jak mezi sebou rakovinové buňky spolupracují, aby se ubránily léčbě. Foto: Masarykova univerzita

Vědci z Masarykovy univerzity umí předpovědět návrat rakoviny

Nikdo si nepřeje slyšet, že se mu zdánlivě vyléčená rakovina vrátila. Objev odborníků z Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně by to ale mohl změnit, ač jsou jeho výsledky zatím jen ve zkumavce. Tým Michala Masaříka totiž díky novému typu holografického mikroskopu u karcinomu prostaty v laboratorních podmínkách dokáže určit, zda léčba zabrala a rakovinné buňky zemřely, nebo jestli budou ještě zákeřnější.

Hlavní autoři výzkumu Jan Balvan a Martina Raudenská z Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Na monitoru je video z mikroskopu, které ukazuje, jak mezi sebou rakovinové buňky spolupracují, aby se ubránily léčbě. Foto: Masarykova univerzita
Vědci z Masarykovy univerzity umí předpovědět návrat rakoviny

Nové poznatky by mohly umožnit šetřit energii pacienta, čas jeho i lékařů a také peníze. Existují agresivní druhy rakoviny, které mohou léčbě různými způsoby vzdorovat.

Vědci už dříve zjistili, že rakovinné buňky se před chemoterapií mohou bránit požíráním slabších buněk, které jsou pro ně zdrojem energie. Celý proces ale nešlo nijak pozorovat.

„Když jsme aplikovali léčbu, metabolické testy ukazovaly, že jsou buňky mrtvé. Nám se to ale pořád nezdálo, vypadalo to spíš, že hibernují. Jenže nebyla technika, jakou by to šlo dokázat,“ uvedl Jan Balvan, jeden z hlavních autorů výzkumu.

Mikroskop potvrdil možný návrat odolnější rakoviny

Teorii o hibernaci se podařilo dokázat díky zapojení nového holografického mikroskopu, který laboratoř získala na testování. Přístroj nedělá jen fotografie, umí vzorky sledovat v reálném čase několik dnů a natáčí je jako film.

Potvrdilo se nejen to, že se některé buňky brání lékům pohlcením těch slabších, ale najevo vyšly i jiné formy interakcí mezi buňkami, které způsobují, že se nemoc nedaří porazit.

Martina Raudenská a Jan Balvan u mikroskopu firmy Tescan, který jim k unikátním výsledkům pomohl.

Foto: Masarykova univerzita

„Pozorovali jsme třeba to, že se dvě buňky dokázaly propojit, aby přežily nepříznivé podmínky. Nebo to, že jedna buňka využila druhou jako úkryt před nepřátelským prostředím,“ přiblížila Martina Raudenská, další z autorů.

Nebýt nepřátelského prostředí, samy od sebe by buňky pravděpodobně spolupracovat nezačaly. Výsledkem takových procesů může být návrat rakoviny v ještě nebezpečnější formě.

Ověření mimo laboratoř

Všechny informace mají vědci ze vzorků ve zkumavce a z výzkumu prostatických nádorových buněk. Nyní se je budou snažit ověřovat na jiných typech buněčných linií a na živých modelech.

Pokud by jejich výstupy platily i mimo laboratoř, znamenalo by to, že umí odhadnout účinnost zvolené léčby pro konkrétní typ nádorových buněk.

„Znovu se ukazuje, že nádory nejde vnímat jako něco homogenního. Stejně jako každý člověk je jiný i každý nádor, takže je potřeba léčbu víc cílit a personalizovat,“ zdůrazňuje další člen vědeckého týmu Jaromír Gumulec.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků