Článek
„Jejich jazyk vykazuje všechny rysy přítomné v mluvené lidské řeči. To svědčí o vysoké úrovni inteligence a vědomí. Jazyk (delfínů) tak může být považován za vysoce rozvinutou řeč, podobnou té lidské,“ cituje deník The Telegraph Vjačislava Rjabova z univerzity v Petrohradu. Jeho tým komunikaci dvou delfíních samic zaznamenal a závěry své studie publikoval na serveru Scincedirect.com. V tištěné verzi vyšly i v periodiku Petrohradské univerzity nazvaném Fyzika a matematika minulý měsíc.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Samice Jana a Jaša si podle ruských vědců v bazénu povídaly ve větách až o pěti slovech, jejich význam se ale zatím rozluštit nepodařilo.
Musíme učinit první krok
„Aby mohli lidé navázat komunikaci s prvními inteligentními obyvateli Země, musejí učinit první krok a vybudovat zařízení, které umožní překonat jazykovou bariéru, která mezi komunikací lidí a delfínů stojí,“ konstatoval dále Rjabov.
Delfíni mají větší a složitější mozek než lidé, a to už 25 miliónů let. To, že jsou schopni vyjadřovat základní emoce, jako je nadšení, strach, nebo pocit samoty, je známo už celá desetiletí. V roce 2007 se australským vědcům podařilo identifikovat specifické zvuky, které byly přeloženy jako „Jsem tady, kde jsou všichni?“, „pospěšte“ anebo „tam je potrava“.
Až dosud ale nebylo jasné, zda nejde jen o pokřiky mířené k celé skupině. Rjabovův tým ale tvrdí, že nahrál v bazénu vyspělou komunikaci mezi Janou a Jašou. Závěry ale bude ještě potřeba prověřit.
„Domnívám se, že je příliš brzy na to, abychom mohli učinit závěr, že delfíni využívají signály v jazykovém kontextu jako lidé,“ mírní optimismus Rjabovův kolega Joshua Smith z Murdochovy univerzity v australském Perthu. Studii je podle něj potřeba zopakovat ještě v otevřeném moři. Je prý totiž možné, že si delfíni v bazénu „neskákají do řeči“ jednoduše proto, že hvízdání a klapání používají také k echolokaci živočichů a terénu v moři - a tu v bazénu příliš neužijí.