Článek
Co se týče zhoubného bujení, problém by mohl být v tom, že v případě práce na noční směny běžné obranné mechanismy organismu přestanou fungovat, a to kvůli omezení produkce hormonu melatoninu. Následkem je, že tělo není schopno opravovat škody způsobené na DNA, které vznikají při normální buněčné aktivitě, což zvyšuje riziko výskytu nádorů.
Autoři studie zveřejněné v časopise Occupational & Environmental Medicine sledovali více než 200 lidí, kteří pracují v nočních směnách. Zjistili, že když spí ve dne, aby kompenzovali noční bdění, měli v moči méně metabolitu produkovaného při opravách buněčné DNA, 8-hydroxy-2’-deoxyguanosinu, než ti, kdo spali v noci. To naznačuje možnou sníženou schopnost opravy DNA, neodpočívá-li člověk spánkem v nočních hodinách.
Doplňovat melatonin?
I poté, co byly zohledněny faktory, které mohou výsledky ovlivnit, jako je konzumace alkoholu nebo kratší spánek ve dne po noční práci, zůstávají podle autorů studie účinky na úrovni markeru opravy DNA zjevné.
Podle získaných údajů jsou v případě, že člověk spí ve dne místo v noci, mechanismy korekce DNA aktivní pouze z 20 procent oproti tomu, když člověk spí v noci.
„Data nejsou definitivní, protože vzorek účastníků výzkumu byl velmi homogenní a nezískali jsme údaje o jejich stravě a úrovni antioxidantů. Je ale důvodné předpokládat, že v těle lidí pracujících na noční směny vzniká méně melatoninu a to snižuje schopnost oprav DNA, což může vést ke hromadění mutací,“ řekl Parveen Bhatti z výzkumného centra v Seattlu.
Jako řešení by podle něj bylo možné uvažovat o doplňování melatoninu u osob pracujících v noci.