Hlavní obsah
Kolovrat - vědce kupříkladu zajímá, proč předci pro výrobu jednotlivých částí volili právě to konkrétní dřevo Foto: Profimedia.cz

Vědci pátrají po zapomenutých vlastnostech dřeva

Zatímco před dvěma sty lety používali tesaři a stolaři při práci až dvacet druhů dřeva, nyní na pilách a ve výrobnách nábytku nejčastěji pracují se smrkem a bukem. Smrk sice roste rychle, ale nedokáže zdaleka čelit suchu ani kůrovci tak jako smíšené lesy. Pokud se obnoví ty původní, budou mít nábytkáři i řemeslníci k dispozici více druhů dřeva.

Kolovrat - vědce kupříkladu zajímá, proč předci pro výrobu jednotlivých částí volili právě to konkrétní dřevo Foto: Profimedia.cz
Vědci pátrají po zapomenutých vlastnostech dřeva

Řemeslníci kdysi do detailu znali vlastnosti více druhů dřeva a nebáli se je kombinovat. Dnes už jsme mnoho znalostí našich předků zapomněli, proto se tématem, jaké dřevo na co použít, zabývají vědci z brněnské Mendelovy univerzity. Výsledek jejich výzkumu by mohl ovlivnit budoucí skladbu lesů ve střední Evropě.

Nejen smrk a buk

Takzvané smrkové monokultury se začaly v Čechách a na Moravě vysazovat za císařovny Marie Terezie v 18. století. Nahrávaly tomu vlastnosti smrku, který roste rychle a má rovné a kvalitní dřevo, které dlouho vydrží. Potíž je ale v tom, že se množství smrkových lesů neúměrně rozšířilo. Ohrožuje je sucho i kůrovec, řešení spočívá podle odborníků v obnově původních lesů tak, aby byly druhově pestřejší.

Mohly by se tak vrátit časy, kdy se na více namáhané části nejrůznějších předmětů ze dřeva využíval habr, hrušeň, švestka či dřín.

Foto: Gabriela Krejčová, Novinky

„Lípu nebo topol používali naši předci na dlabané výrobky. Zkoumali jsme desítky starých kolovrátků z Moravy, ze Slovenska a z Rakouska. Ani jeden z nich nebyl ze smrku, přičemž některé byly vyrobeny ze tří až pěti druhů dřeva,“ řekl Právu Tomáš Kolář z ústavu nauky o dřevě lesnické fakulty Mendelovy univerzity.

Výzkum přinesl hned několik nezodpovězených otázek. Vědci například netuší, proč se kolovrátky nevyráběly celé z lipového dřeva, které se velmi dobře opracovává. Pátrají po rodinách tradičních řemeslníků, v nichž se zkušenosti předávají z generace na generaci.

Moravě vládla švestka

Odborníci například doufají, že jim pomohou zjistit, proč se opěrné zadní tyče klasických povozů tažených koňmi kdysi dělaly výhradně z březového dřeva. Bříza přitom kdysi patřila k nejčastěji využívaným dřevinám.

Na Moravě, především na Moravském Slovácku a Valašsku, kde se těší velké oblibě slivovice, se hojně využívalo švestkové dřevo. Podle nábytkářů má budoucnost, protože má dobré pevnostní vlastnosti a po opracování vypadá velmi dobře.

Designéři předpokládají, že lidé budou chtít do svých bytů nábytek z masivního dřeva, a to nejen ze smrku či z buku, ale také z jiných druhů stromů. Právě poptávka veřejnosti by mohla změnit skladbu lesů v Česku.

Lesy v Moravskoslezském kraji z ptačí perspektivy

Video: Novinky

Současní řemeslníci ale již podle odborníků neznají vlastnosti různých druhů dřeva. Kolář je však přesvědčen o tom, že se situace časem změní. Jednou ze záhad, kterou chce rozlousknout, je například to, proč se například u výpustí rybníků používalo kromě dubového dřeva, dobře známého svojí tvrdostí, i dřevo jedlové.

„Smrkové dřevo má totiž stejné vlastnosti jako jedlové a o dřevě z borovice víme, že je také velice odolné. Přesto se u vodních staveb nevyužívalo smrkové ani borovicové dřevo,“ doplnil Kolář.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků