Článek
Jak napsal britský The Daily Telegraph, vědci hodlají nejprve zjistit, zda virus nemůže způsobit lidské či zvířecí nemoci, a pak jej chtějí znovu přivést k životu. Jako hostitel k tomu má posloužit jednobuněčná měňavka.
Jde už o čtvrtý obří virus, který byl objeven od roku 2003. Největší z nich – 1,5 mikrometru dlouhý Pithovirus – objevil loni na Sibiři stejný tým. Tohoto giganta se vědcům podařilo oživit.
Prehistorické viry jsou nejen větší než ty dnešní, ale také složitější. Zatímco Mollivirus obsahuje 500 genů a větší Pithovirus 2500 genů, například virus chřipky A jich má pouze osm.
Jean-Michel Claverie, jeden ze zúčastněných výzkumníků, varoval, že zmražené spící viry představují potenciální nebezpečí, neboť regiony s trvale zamrzlou půdou jsou stále častěji využívány k průmyslovým činnostem, zvláště k těžbě ropy.
„Pokud nebudeme opatrní a budeme tato území industrializovat bez ochranných opatření, vystavujeme se riziku, že probudíme viry, jakými jsou třeba pravé neštovice, jež jsme považovali za vymýcené,“ upozornil.