Vědci chtějí objasnit záhadu trilitů

Trility lemují jih Arabského poloostrova, kde patrně již dva tisíce let vzdorují vedru, suchu a větru. Nikdo neví, kdo je postavil a proč. Jde o největší záhadu arabské archeologie. Již brzy se jí pokusí přijít na kloub tým brněnských archeologů.

„Možná vyznačovaly zastávky v pustině pro karavany nebo místa, na nichž se sbíralo kadidlo. Možná se na nich kdysi lidé loučili se svými zemřelými nebo v předislámském období uctívali své bohy. Teorií o smyslu trilitů je mnoho,“ řekla Právu archeoložka Inna Mateiciucová z brněnské Masarykovy univerzity.

S kolegy získala povolení na tříletý výzkum v Ománu, který je z archeologického hlediska v podstatě zatím nezmapovanou oblastí. Trility byly postaveny v období od 200 let před naším letopočtem do 400 let našeho letopočtu. Možná bylo těchto kamenů, seskládaných do podivných kamenných stanů stojících pěkně v řadě za sebou, kdysi mnohem více. Nyní se nacházejí ve skupinkách vzdálených od sebe i několik set kilometrů.

Na některých jsou čtyři stavbičky, na jiných je jich více. Nejpočetnější je zástup zhruba 45 trilitů. Zkoumal je před časem i člen brněnského archeologického týmu Roman Garba, který se při rozsáhlém výzkumu v Ománu zaměří především na trility.

„Podíváme se na ně důkladněji. Zjistíme, co je pod nimi. Prozkoumáme jejich okolí. Zjistíme, jak byly před staletími svými staviteli opracovány a především o jaké horniny přesně jde,“ sdělila archeoložka.

„To nám odpoví na otázku, zda byly trility vyrobeny z lokálních kamenů, nebo jestli byly kamenné bloky přivezeny z větší dálky a postaveny na předem určených místech Jemenu a Ománu. Snad se takto dovíme, k čemu vlastně sloužily,“ doplnila.

Ománci si většinou trility spojují s místy posledního rozloučení se zesnulými. Zvláštností těchto kamenných řad je to, že u každé z nich lze pod povrchem v úrovni kamenů nalézt stopy po ohništích. Vše vypadá tak, jako by ohniště kdysi vytvářela souběžnou řadu s podivnými kamennými stavbičkami. Historické dokumenty smysl těchto staveb a ohnišť nevysvětlují.

Odborníci připouštějí, že by kameny mohly mít spojitost s kadidlem. Jde o vonnou pryskyřici ze stromů, takzvaných kadidlovníků. Kadidlo bylo již ve starověku vzácnou obchodní komoditou a do Evropy se dodávalo ve velkém.

Je zmíněno i v bibli s tím, že šlo o jeden z darů, které přinesli tři králové Ježíškovi do Betléma. Římský spisovatel Plinius starší již v prvním století našeho letopočtu napsal, že obchodování s kadidlem udělalo obyvatele Ománu nejbohatšími lidmi světa.

Ceněno bylo prý více než zlato. Možná že karavanám s kadidlem ukazovaly trility cestu z Arabského poloostrova za někdejšími zákazníky.