Hlavní obsah

Včelstva přežila zimu bez velkých ztrát, hrozí ale varroáza, upozorňují vědci

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jedny z nejnižších ztrát včelstev za několik let zaznamenali během poslední zimy tuzemští včelaři, kterým tentokrát obávaná varroáza velké škody nenapáchala. Zároveň se ale loni kvůli chladnějšímu počasí potýkali s nižší produkcí medu. Vyplývá to z výsledků 9. ročníku projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev, který vedou vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Foto: Jiří Danihlík

Fotografie z monitoringu včelstev.

Článek

Do průzkumu se v Česku zapojilo 1154 chovatelů včel.

„Na základě vyhodnocených dotazníků byly letošní ztráty včelstev v ČR vyčísleny na 8,4 procenta a jsou jedny z nejnižších za dobu monitoringu. Podobně nízké ztráty produkčních včelstev byly zaznamenány v pilotním ročníku 2013/14 a v roce 2015/16,“ okomentoval výsledky posledního monitoringu Jiří Danihlík z katedry biochemie.

Kvůli roztočům včelaři počítají ztráty, někteří přišli o všechno

Domácí

V předchozím ročníku, který byl zaměřen na zimu 2020/21, nepřežilo zimní měsíce necelých 15 procent produkčních včelstev.

Nejvyšší ztráty včelstev v uplynulé zimě zaznamenali chovatelé v Praze (18,1 procenta) a Libereckém kraji (16 procent). Naopak nejnižší úhyny nahlásili včelaři v Královéhradeckém kraji (5,5 procenta). Mezi hlavní příčiny ztrát včelstev patřila nosematóza, vyhladovění včelstev a také zootechnické chyby.

„Varroóza (dubletní podoba slova varroáza, užívaná zejména v odborné včelařské literatuře – pozn. red.) byla nejspíše minoritní příčinou letošních úhynů, problémy působila jen velmi lokálně,“ poznamenal Danihlík. Jde o infekční onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor.

Včely zvládly zimu nebývale dobře, medu bude dost

Domácí

„Nejsou zaznamenány žádné významné úhyny včel bakteriálního nebo virového původu. Včelařům se také daří léčivými postupy regulovat počty včelích roztočů a i jarní rozvoj včelstev probíhá podle klasického vývoje počasí. Lze tedy říci, že včelstva jsou v dobré zdravotní kondici a připravena na kvalitní snůšku českého medu,“ řekl navíc nedávno deníku Právo Milan Špaček z firmy Medokomerc, která je největším zpracovatelem medu v Česku.

Bude letos více medu?

Téměř polovina včelařů v dotazníkovém šetření uvedla, že rok 2021 byl podobně jako rok 2020 ve znamení nízké či podprůměrné produkce.

„Na produkci medu se jednoznačně podepsal vývoj počasí v jarních měsících, kdy bylo chladno a deštivo. Mnozí chovatelé museli svá včelstva dokrmovat v době, kdy obvykle vytáčejí med. Letošní rok má zatím z pohledu produkce medu velmi slibný vývoj,“ zmínil Danihlík.

Podle předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmily Machové je zatím předčasné hovořit o cenách medu. „Ale předpokládám, bude-li příznivé počasí a dobrá snůška, že se cena medu od včelaře nijak dramaticky nezvýší,“ uvedla před pár dny pro Právo.

Část Evropy čelí invazi agresivních sršní asijských, varují čeští vědci

Věda a školy

Co se ještě týká aktuálních informací z olomoucké univerzity, tak odborník z katedry biochemie Danihlík nicméně rovněž upozornil, že po loňském útlumu varroázy by letos měli být včelaři ve střehu.

„I s ohledem na dosavadní průběh počasí hrozí, že se již během léta přemnoží parazitičtí roztoči Varroa destructor. Tito roztoči jsou pro včely velmi nebezpeční,“ připomněl.

Dodal, že na webu mohou včelaři nalézt návody a články, jak varroáze efektivně předcházet.

Klimatická změna a intenzivní zemědělství způsobují razantní úbytek hmyzu, zjistila studie

Věda a školy

V Česku je evidováno takřka 700 tisíc včelstev a zhruba 61 tisíc včelařů. Data z průzkumu za ČR se každoročně zasílají mezinárodní asociaci COLOSS a jsou dostupná taktéž na odkazovaných stránkách.

Výběr článků

Načítám