Kvůli roztočům včelaři počítají ztráty, někteří přišli o všechno

Roztoč způsobuje nemoc zvanou varroáza, při přemnožení dokáže včelstva úplně zdecimovat. Výše ztrát není zatím jasná, jsou ale obce i celé oblasti, kde zahynula všechna včelstva, jinde ale přežila včelstva všechna.

Český svaz včelařů rozsah úhynů nyní sčítá. Porovnává data, kolik včelstev loni včelaři zazimovali a z kolika jich nyní odevzdali takzvanou měl, tedy spad ze dna úlů, ve kterém se počítají mrtví roztoči.

„Jsou místa, kde nejsou hlášeny úhyny, z některých míst ale včelaři hlásí úhyny ve výši třiceti až čtyřiceti procent,“ řekl Právu místopředseda Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka.

Podle některých včelařů mezi nejpostiženější území patří jižní Čechy a jižní a severní Morava. Úhyny se ale nevyhnuly žádným oblastem Česka.

O všechna čtyři včelstva přišel například Lukáš William Šmíd z Lovosic. „Možná to souvisí s tím, že u mého stanoviště je včelař, který nemá včely registrované a zřejmě je ani neléčí. Já mám na tomto stanovišti včelstva již patnáctým rokem, léčím je a nikdy takový problém nenastal, až teď,“ řekl Právu.

Podle něj jsme snad nejzavčelenější země v Evropě. Na pouhý čtvereční kilometr vychází skoro sedm včelstev. Přitom průměrně to jsou v Evropě pouze tři včelstva. „Je tu hodně začínajících a včelařů, kteří zatím nejsou dost zkušení a často neznají všechny kontexty přírody, které do včelaření zasahují. A někteří právě chovají včely i bez registrace a povinného veterinárního léčení,“ dodal Šmíd.

Roztoči, kteří škodí včelám a přenášejí i pro včely nebezpečné virózy, ohrožují včelstva stále více. Velké plošné úhyny byly v Česku zaznamenány v roce 2007, od té doby se opakují stále častěji. Například v roce 2015 uhynula v Česku zhruba třetina včelstev.

„Ptal jsem se kolegů, všichni říkají všelijak, u někoho je to dobré, u někoho ne. Uvidí se v průběhu března,“ řekl předseda Okresní organizace Českého svazu včelařů v Litoměřicích Jan Masopust. Podle něj včelaři z některých oblastí republiky hlásili ztráty i 60 až 80 procent.

Roztoč kleštík původem z Asie se do Česka dostal na začátku 80. let. Včelařům se s ním poměrně dařilo bojovat, postupem času začaly škodit virózy, které kleštík přenáší. Saje včelám krev, takzvanou hemolymfu a poškozuje jim tukové tělísko. To je ale důležité, aby včely narozené v létě byly dlouhověké a přečkaly zimu.