Ukazatelem kvality životního prostředí velkých měst jsou pestrá ptačí společenstva

Terénní sběr dat v evropských velkoměstech, prostorová analýza a statistické modelování probíhaly ve vědeckém týmu pod vedením Federika Morelliho z Fakulty životního prostředí ČZU od roku 2018 do roku 2020. Díky tomu se získaly nové poznatky o možnostech identifikace území s vysokou kvalitou prostředí ve městech.

Hlavním cílem bylo zhodnotit dopad různých vlastností městského prostředí na biodiverzitu, přičemž ptáci sloužili jako modelové organismy.

„Zmapovali jsme místní charakteristiky měst z hlediska způsobu využití půdy, struktury zástavby a typu a množství vegetace v městské zeleni a stanovili úroveň hlukového a světelného znečištění prostředí,“ popsal Morelli.

Vědci odhalili i souvislost mezi přítomností trávy, stromů a vodních prvků a rozmanitostí ptačích komunit. S vyšší přítomností městské zeleně klesá příbuznost ptačích druhů.

„Ukazatele vysoké úrovně urbanizace krajiny, jako je zástavba, hustota chodců, úroveň světelného znečištění, jsou spojeny s vyšší fylogenetickou příbuzností druhů. Fylogeneticky jsou si dva druhy příbuznější, čím blíže do minulosti mají společného předka. Takové komunity jsou potenciálně méně odolné, pokud čelí ekologickému stresu,“ upřesnil Morelli.

Je podle něj zajímavé, že přítomnost keřů v zahradách a na zelených plochách pomohla zmírnit tento účinek.

Výsledky projektu mají ambici získat cenné informace, které by v praxi vedly k šetrnějšímu a přírodě bližšímu rozvoji městského prostředí.

„Udržení diverzity ptáků vede ke zvýšení odolnosti ekosystémů našich měst. Jinými slovy ochrana městské biologické rozmanitosti má pozitivní dopad i na život občanů,“ uzavřel Morelli, kvantitativní ekolog a docent na ČZU.

Výzkum probíhal v rámci projektu Grantové agentury ČR s názvem „Vliv urbanizace na různé aspekty diverzity ptáků: vztah složení ptačích společenstev k míře znečištění, vegetaci a hustotě zástavby“.