Článek
Observatoře, které hledají částice z vesmíru, mají minimální šanci na úspěch tyto mimořádně prchavé částice detekovat, protože pokrývají nepatrný zlomek zemského povrchu.
„Můžeme však s pomocí veřejnosti udělat spoustu malých detektorů rozmístěných po povrchu Země,” poznamenal Petr Horálek, který informuje o aktivitách opavského ústavu.
Kosmickou částici s nejvyšší energií je velice obtížné detekovat – za celé století se může odhalit třeba jen jedna jediná na ploše čtverečního kilometru.
Lidé by si podle něj mohli do svých chytrých telefonů stáhnout aplikaci „CREDO detektor” a začít v obvyklém záření v okolí člověka identifikovat i ony specifické částice.
Aplikace používá kameru chytrého telefonu (zatímco se např. telefon nabíjí na stole a kamera je zakrytá) k hledání jasných pixelů způsobených dopadem vysoce energetické částice na CCD detektor ve fotoaparátu.
Každou sekundu Zemi bombarduje miliarda nabitých částic
Ačkoli se astronomové věnují výzkumu vesmíru už celá staletí, více než 95 procent složení kosmu je nám neznámé. Předpokládá se, že 68 procent tvoří skrytá energie a zbývajících 27 procent neznámého složení představuje skrytá hmota.
Něco proděravělo Galaxii, zjistila vědkyně. Může to být temná hmota
Je známo, že tyto komponenty ve vesmíru opravdu existují, a to kvůli řadě jinak nevysvětlitelných jevů, např. z rozporuplného pozorování rotací galaxií.
„Na rozdíl od skryté energie není skrytá hmota rozložena v prostoru rovnoměrně. Díky své gravitaci tvoří shluky podobně jako viditelná hmota, která je k těmto shlukům také přitahována. Některé novější výzkumy ukazují, že by skrytá hmota mohla mít vliv na elektromagnetické záření ve vesmíru. Ale jinak nikdo nemá tušení, jakou mají tyto komponenty povahu či podobu. Existují pouze domněnky, které se bez lepší pozorovací technologie mohou jen těžko potvrdit či vyvrátit,” vysvětlil odborný asistent z Fyzikálního ústavu v Opavě Arman Tursunov.
Přes snímek z Hubbleova kosmického dalekohledu byl vložen modrý obraz naměřeného prstencového rozložení skryté hmoty kolem středu kupy galaxií CL0024+17.
Odpovědi se podle něj skrývají v kosmickém záření. Každou sekundu je naše planeta bombardována miliardami nabitých mikroskopických částic včetně těch z neznámé skryté hmoty. Některé z nich mohou mít extrémně vysokou energii, která může i miliardkrát překročit energii vytvořenou na Zemi pomocí největšího urychlovače částic v ženevském CERNu.
Tyto částice se nazývají kosmické záření a čím více energie tyto částice mají, tím vzácnější jsou.
CERN představil vizi urychlovače částic nové generace
Kosmickou částici s nejvyšší energií je velice obtížné detekovat – za celé století se může odhalit třeba jen jedna jediná na ploše čtverečního kilometru. Aby se pravděpodobnost takové detekce zvýšila, je nutné postavit větší detektor. Je možné postavit nějaký o velikosti kontinentu či celé Země? Toho by projekt CREDO alespoň pomyslně chtěl dosáhnout.
Superhmotné částice z raného vesmíru
Projekt CREDO (Cosmic-Ray Extremely Distributed Observatory) byl zahájen vědci z Ústavu jaderné fyziky v Krakově a Fyzikálního ústavu v Opavě, přičemž celkem se do něj už zapojili odborníci z 19 zemí na pěti kontinentech. Zaměřuje se na jednu z mnoha teorií, čím by tato skrytá hmota mohla být: superhmotné částice zrozené v raném vesmíru.
Astronomové poprvé pozorovali interakci hvězdné obálky s okolím supermasivní černé díry
„Pokud je teorie správná, samotné superhmotné částice nemůžeme vidět, ale měli bychom být schopni detekovat pozůstatky po jejich rozpadu – tedy vzácné fotony s velmi specifickou energií, o nichž se předpokládá, že jsou výsledkem tohoto rozpadu,” dodávají na závěr astrofyzici ze Slezské univerzity.
