Hlavní obsah
Vědci testují v Petriho miskách nová antibiotika. Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Spotřeba antibiotik roste čím dál víc. A lidé dost riskují

Světová spotřeba antibiotik vzrostla za patnáct let o zhruba 65 procent, varovali američtí vědci. Lidstvo jich v roce 2015 spolykalo 34,8 miliardy takzvaných definovaných denních dávek (DDD), zatímco v roce 2000 to bylo 21,1 miliardy dávek. Zároveň sílí odolnost bakteriálních kmenů.

Vědci testují v Petriho miskách nová antibiotika. Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Spotřeba antibiotik roste čím dál víc. A lidé dost riskují

Zjistili to badatelé z amerického výzkumného Center for Disease Dynamics, Economics & Policy (CDDEP) na základě analýzy údajů z prodeje antibiotik v 76 zemích.

Průměrná denní spotřeba na tisíc obyvatel stoupla o 39 procent DDD, upřesnili vědci v časopise Proceedings. Světový skok spotřeby antibiotik nastal nejen v případě často předepisovaných léčiv, jako je například penicilin, ale – což je varovné – také u tzv. léků poslední záchrany (linezolid, karbapen). Odolné kmeny bakterií ročně zabijí na 700 tisíc lidí.

Do roku 2030 by celková světová spotřeba antibiotik mohla stoupnout až o 200 procent. Problém je, že růst spotřeby zvyšuje odolnost bakterií. „Musíme se zasadit o zachování účinnosti léků,“ zdůraznil Ramanan Laxminarayan, jeden ze spoluautorů studie. „To znamená hledat, jak snížit jejich spotřebu třeba očkováním či zlepšením infrastruktur, především v rozvíjejících se zemích,“ dodal.

Nemocnice v antibiotických programech sledují spotřebu včetně jejich předepisování a zabraňují tak nadměrnému užívání
Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví

V bohatých zemích se totiž sice spolykalo víc o šest procent – což platí pro státy jako USA, Kanada nebo Francie –, ale hlavní tíha dramatického růstu padá zejména na chudé či rozvíjející se země. Tam spotřeba antibiotik za uvedené období vzrostla o 114 procent. Což se ovšem svými důsledky stejně týká civilizace jako takové – bakterie neznají hranice, dopady vysoké spotřeby mají nakonec stejně globální rozměr.

Dokazuje to čerstvá a hodně znepokojivá zpráva z Británie. Tam s překvapením poprvé diagnostikovali kmen superodolné bakterie způsobující kapavku, na niž nezabírají ani speciální léky. „Tato vysoce rezistentní bakterie Neisseria gonorrhoeae je odolná i vůči ceftriaxonu a azithromycinu,“ varovala Anglická agentura pro veřejné zdraví.

Krizový tým, který kvůli případu sestavili, zkoumá okolnosti nákazy a hledá řešení. Pacient – Brit – si nemoc přivezl z Asie po styku s tamní prostitutkou. Po návratu do vlasti měl další intimní styk. [celá zpráva]

Možná mu pomůže spectinomycin, na nějž by bakterie mohla být podle laboratorních testů snad přece jen citlivá. Otázkou ovšem je, zda superodolný kmen vznikl až mutací v jeho organismu, nebo už prostě koluje v širším měřítku Asií.

V Česku bez extrému, ale…

ČR na tom není v porovnání s jinými státy ve spotřebě antibiotik až tak špatně, k čemuž přispěl i antibiotický program.

„Nemocnice ve svých antibiotických programech sledují spotřebu včetně jejich předepisování na nejrůznější diagnózy a zabraňují tak nadměrnému užívání. Až bude v ČR plná elektronizace zdravotnictví, budeme mít přehled ze všech nemocnic. Pak půjde zlepšit opatření, aby antibiotika byla předepisována výhradně tak, aby byla pro pacienta přínosem. Zatím je situace různá,“ řekl Právu profesor Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví.

Zbytečné nebo nesprávné užívání může způsobit odolnost bakterií

Jeho slova potvrzují i údaje o spotřebě antibiotik klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny, největší v zemi s téměř šesti milióny pojištěnců. „V roce 2014 jsme hradili 6,3 miliónu balení, stálo to miliardu. V roce 2016 to bylo už šest miliónů balení, ta vyšla pojišťovnu na 902 miliónů korun,“ sdělil Právu Oldřich Tichý, mluvčí pojišťovny.

Možná až 40 procent spolykáme zbytečně

Podle studie České lékařské společnosti J. E. Purkyně a Státního ústavu pro kontrolu léčiv sice ČR „nepatří mezi země s extrémně vysokými spotřebami“, zpráva ale zároveň připouští, že předepisování antibiotik má mírně vzestupný trend.

V řadě případů je to zbytečně – odhady odborníků mluví o 20 až 40 procentech. Zbytečné nebo nesprávné užívání může způsobit odolnost bakterií, což je zdravotní riziko nejen pro toho, kdo antibiotika nevhodně užíval, ale i pro kohokoliv dalšího, jenž se odolnou bakterií následně nakazí. Za posledních pět let účinnost antibiotik právě kvůli sílící odolnosti bakterií významně klesla.

Že je to problém, s nímž je třeba něco dělat, připustil i Prymula. Upozornil hlavně na časté předepisování antibiotik v ambulancích, zejména praktických lékařů. „Musíme k tomu zahájit seriózní odbornou debatu,“ shrnul to profesor.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků