Hlavní obsah

Sobi problém s letním časem nemají, scházejí jim biologické hodiny

Šťastní sobi na pláních severu. Jak zjistili vědci, nemají tělesné hodiny, tedy biologický rytmus jinak vlastní téměř všem savcům, který ve 24 hodinovém cyklu reguluje uvolňování hormonů a z něj vyplývající střídání bdění a spánku, tělesný metabolismus a další každodenní životní projevy.

Sobi problém s letním časem nemají, scházejí jim biologické hodiny

Sobi tuto vlastnost ztratili zřejmě kvůli ekosystému, který si zvolili – arktickým tundrám vysoko na severu. Museli se totiž vyrovnat s problémem polárního dne a polární noci, kdy slunce celé dny nezapadá, respektive nevychází.

Tělesné hodiny, odborně zvané cirkadiánní rytmus, jsou řízeny párovými tzv. suprachiasmatickými jádry (SCN), nacházejícími se v mozku v předním hypothalamu přímo nad křížením zrakových nervů. SCN mají přímé propojení se sítnicí, proto bývá tento rytmus s vnějším světem synchronizován působením světla a tmy.

Jak fungují tělesné hodiny

U lidí pokles denního světla vyvolá zvýšení hladiny hormonu melatoninu, který usnadňuje spánek - proto se nám lépe usíná v temné místnosti. Samotný průběh cirkadiánního rytmu u lidí trvá podle okolností 20 až 28 hodin, ale individuálně se liší - lidé se obrazně dělí na „skřivany“, u nichž je aktivita nejvyšší v ranních hodinách, a „sovy“, aktivnější spíše v odpoledních a večerních hodinách.

Většina lidí – i organismů – má schopnost přizpůsobit své tělesné hodiny vnějším změnám. Přechod na letní či zimní čas by tak z fyziologického hlediska neměl nikomu dělat vážné problémy. Horší bývá známá trysková nemoc, anglicky jet lag, kdy se rychle, během několika hodin, ocitneme v jiném časovém pásmu. To pak přizpůsobení se trvá několik dní, proto nemá smysl jezdit na týdenní dovolenou na druhý konec světa – nejméně dva tři dny budete ve dne ospalí a v noci bdělí a totéž vás čeká po návratu.

15 týdnů den, osm týdnů noc

Britsko-norský tým vědců pod vedením Andrewa Loudona z univerzity v Manchesteru zkoumal život sobů u Tromso v severním Norsku v oblastech 500 kilometrů za severním polárním kruhem. Tady během 15 letních týdnů zůstává slunce na své denní dráze neustále nad obzorem a naopak v zimě po osm týdnů je polární noc, kdy se slunce vůbec neukáže.

Sob polární (Rangifer tarandus) dorůstá délky 120 – 220 cm, výšky 90 – 130 cm a hmotnosti až 300 kilogramů. Žije v severských tundrách a tajgách v Americe, Evropě i Asii. Sobi vytvářejí až několikatisícová stáda, kde odděleně žijí samice s mláďaty a samci. Jejich široká kopyta umožňují chůzi na ledu, sněhu i v rozbahněné tundře. Parohy mají obě pohlaví, samice své skromnější ozdoby shazují až po porodu mladých.

Jsou vyhranění potravní specialisté – živí se mechy, lišejníky, trávou, pupeny a větvičkami s listy obsahujícími velké množství bílkovin – proto je jejich chov mimo polární oblast obtížný. Ve své domovině jsou důležitými hospodářskými zvířaty, ale chováni jsou polodivoce.

Vědci sobům odebírali krev a měřili hladinu melatoninu. Množství tohoto „spánkového“ hormonu v kteroukoli denní dobu odpovídalo pouze množství vnějšího světla, bylo tedy během celého polárního dne nízké a během polární noci zase konstantně vysoké.

Bez hodin je to snadnější

„Evoluce tu přišla s vypnutím tělesných hodin, které se v prostředí, kde po větší část roku neexistuje střídání dne a noci, ukazují jako překážka,“ napsal Loudon v březnovém vydání magazínu Current Biology. Výsledkem je skutečnost, že „sobi postrádají každodenní cirkadiánní rytmus“.

Život v polárních oblastech se totiž ubírá zcela jiným rytmem než v ostatních zeměpisných šířkách. Pro organismy, které v takovém prostředí žijí, by bylo nevýhodné řídit se 24hodinovým cyklem dne a noci, a proto se jej zbavily.

„Bylo by zajímavé ověřit, zda tak jako sobi vypínají své cirkadiánní hodiny i další živočichové obou polárních oblastí a zda se toto přizpůsobení vyskytuje i u hlubokomořských organismů v prostředí trvalé tmy,“ uzavřel Loudon.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků