Článek
Na prvním stanovišti si mohli diplomati z 28 zemí EU prohlédnout čtyřnohé, kolové a pásové roboty. V loňském roce se zúčastnily finále neoficiální olympiády robotů DARPA Subterranean Challenge v americkém Kentucky.
Mnoho lidí na první pohled pozná žlutého robopsa SPOT od Boston Dynamics. Podle Tomáše Svobody, vedoucího katedry robotiky na ČVUT, se výzkum zaměřuje na orientaci robopsa v neznámém prostředí. Posílá se totiž do nepřístupných nebo nebezpečných míst.
Robopes je dnes běžně dostupný i obyčejné veřejnosti.
Na dalším stanovišti se ukázaly autonomně řízené drony, tedy dálkově ovládané létací roboty. Předvedly autonomní let v rojích. Díky výzkumu se v budoucnu mohou použít při hašení požárů, mapování citlivých historických interiérů nebo dokonce při záchraně osob.
Zásah z ptačí perspektivy. Podívejte se, jak první autonomní dron hasí požár
A právě nezávislost robotických systémů je podle Svobody nejzajímavějším prvkem. Mnohdy je ani není třeba na dálku řídit ovladačem jako například joystickem či gamepadem, ovládají se samy.
Sbírka ČVUT pyšní zastoupením prakticky všech druhů robotických technologií. „Pravda, nemáme vodní a podvodní roboty, přece jenom tady ve Vltavě to úplně na ponorky není,“ přiznal se smíchem Svoboda.
Třetí stanoviště dalo k vidění unikátního humanoidního robota s elektronickou kůží. Asi 120 centimetrů vysoký iCub kromě zraku a sluchu disponuje také hmatem. „Ten robot je opravdu schopen detekovat, že jsme se ho dotkli jedním, nebo více prsty, a případně na to nějakým způsobem reagovat,“ vysvětluje Svoboda. Umělá kůže může výzkumníkům odhalit fungování lidského mozku.
Místo vrtulníků budou elektrické vedení kontrolovat drony, plánují vědci z ČVUT
Na stanovišti laboratoře výpočetní techniky prezentovali vědci vývoj softwaru pro navigaci a pohyb šestinohých kráčejících robotů. Výzkum zaručí bezpečnější pohyb při interakci s lidmi a je díky němu možné roboty ovládat pokyny rukou.
Vedoucí katedry robotiky zdůrazňuje, že výsledky výzkumu se už do běžného života aplikují. „Ať už v průmyslu, kde roboti dělají nějakou těžkou opakující se práci, vozí náklady – i větší, než by si člověk myslel, například automobily,“ upozorňuje. „Roboti jsou posíláni do podzemí tam, kde by člověk nechtěl být, kde je to nebezpečné.“
ČVUT vyvíjí několik druhů autonomních robotů.
V některých ohledech proto musí mít roboty lepší smysly než lidé. Lépe například měří trojdimenzionální tvary a umějí přesně zrekonstruovat scénu, v níž se nacházejí. „Není to tak, že bychom chtěli nahradit lidi, ale chceme jim pomoct v oblastech, kde třeba člověk tak dobrý není,“ dodává Svoboda.