Hlavní obsah

Protein z pavoučího jedu může chránit před následky mrtvice

Novinky, luk

Australský Atrax robustus neboli sklípkanec jedovatý patří mezi nejjedovatější pavouky. Jeho kousnutí může být dokonce smrtící. Tito pavouci by ale nakonec mohli být celkem užiteční.

Foto: Profimedia.cz

Sklípkanec jedovatý

Článek

Zhruba šest centimetrů dlouzí sklípkanci mají mezi lidmi oprávněně špatnou pověst. Když už kousnou, tak obvykle ne jednou, a člověku pak může jít o život. Jejich jed dokáže zabít dítě do 15 minut a dospělému způsobit velmi nepříjemné problémy. Teď ale vědci zjistili, že složka v jejich jedu může lidstvu posloužit.

„Věříme, že se nám poprvé podařilo objevit způsob, jak minimalizovat poškození mozku, ke kterému dochází v důsledku mrtvice,“ řekl britskému listu The Daily Telegraph Glenn King z Ústavu molekulární biologie na Queenslandské univerzitě.

Australští odborníci zkoumali jed získaný z pavouků žijících v okolí Brisbane. Nově zjistili, že protein Hi1, který se v něm nachází, je nejenže úplně neškodný, ale navíc se strukturou podobá látce, která dokáže chránit mozkové buňky. Vědci při bližším zkoumání shledali, že Hi1 je daleko silnější, takže by mohl člověka uchránit od následků mrtvice, a to dokonce, i kdyby byl pacientovi podán několik hodin po mozkové příhodě.

Na rychlosti léčby závisí život

Mrtvice nastává při přerušení zásobování mozku krví. Mozková tkáň se ocitne bez přívodu kyslíku, takže mozek začne spalovat glukózu a jako vedlejší produkt vzniká kyselina, která zabíjí mozkové buňky.

Testy na krysách a myších prokázaly, že molekuly Hi1 dokážou blokovat uvolňování kyseliny v mozku, a tudíž mozek chránit.

Jediná dávka proteinu podaná dvě hodiny po mozkovém infarktu dokázala u hlodavců omezit škody o 80 %, napsal King ve studii uveřejněné v časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.

A i když byl protein podán až osm hodin po mozkové příhodě, stále ještě dokázal omezit míru poškození mozku o 65 %. Doteď je přitom při léčbě mrtvice právě rychlost tím nejzásadnějším faktorem, který rozhoduje o dalším osudu člověka.  Kdo se po cévní mozkové příhodě nedostane rychle do nemocnice, není správně diagnostikován a nezahájí léčbu zhruba do pěti hodin, ten bude mít velmi pravděpodobně mozek a jeho funkce nevratně poškozeny.

„Tento průlomový objev nám pravděpodobně pomůže zajistit pacientům po mrtvici lepší léčbu. Mohli bychom výrazně snížit míru poškození mozku a následné omezení psychických a fyzických funkcí v důsledku onemocnění,“ uvedl King.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám