Pražské planetárium provádí rekonstrukci Gagarinova letu

Před startem - poté, co Gagarinovi pustili na přání do sluchátek hudbu - tehdy zazněla klíčová sekvence příkazů „Běh naprázdno! Zážeh! Start!,“ které udílel konstruktér Sergej Koroljov. Když se raketa začala zvedat, řekl Gagarin řídícímu středisku „jedeme“. V pamětech vzpomínal, jak se celá raketa otřásala a velmi pomalu začala opouštět startovací rampu.

V Československu bylo sedm minut po sedmé hodině ranní.

Po 119 sekundách letu odpadly postranní bloky prvního stupně, ve 154. sekundě se oddělil aerodynamický kryt kabiny, kosmonaut tak mohl poprvé pohlédnout malým průzorem ven. Necelých pět minut po startu dohořely motory centrálního stupně, o pár okamžiků později začal pracovat další motor.

Po jeho vypnutí, přesně 11 minut 28 sekund od okamžiku startu, se kabina Vostoku, která se stala prvním pilotovaným tělesem, jež obletělo naši planetu, už pohybovala první kosmickou rychlostí a první člověk vystoupal na zemskou orbitu.

Loď Vostok později vystoupala až do výšky 327 kilometrů. „Přelétla nad východní částí SSSR, Kamčatkou a Tichým oceánem. Pod jižním cípem jižní Ameriky se dostala nad Atlantický oceán a potom vstoupila nad Afriku,” popsal Milan Halousek, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti.

Dodal, že loď se pak s ohledem na svou dráhu a otáčení Zeměkoule vrátila přes Egypt a Turecko nad území Sovětského svazu. Celá cesta měřila téměř 41 000 kilometrů.

Gagarin přistál na padáku na kolchozním poli u vesnice Smělovka, zhruba 20 kilometrů od města Engels. Většinou se uvádí, že let trval 108 minut, popularizátor vědy a kosmonautiky Jan Spratek ale v sobotu v pořadu Hyde Park Civilizace poznamenal, že po letech vyšlo najevo, že to bylo 106 minut.

Česká platforma Planetum, pod kterou kromě Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy spadá i Štefánikova hvězdárna na Petříně a hvězdárna v Ďáblicích, připravila v pražském planetáriu komentovanou rekonstrukci letu s modelem lodi Vostok 1 ve skutečné velikosti.

Jako kosmonaut se do věrné repliky lodi posadil ředitel planetária Jakub Rozehnal.

V „řídícím středisku” byli Spratek s Halouskem, kteří hovořili o průběhu a okolnostech slavného letu. Přenos začal v 18:00, lidé ho mohli živě sledovat na Facebooku či YouTube kanálu instituce.

Výročí první cesty člověka do vesmíru připomenuly i jiné online akce a různé přednášky, vychází navíc např. i kniha pro nevidomé o historii kosmonautiky. Hvězdárna a planetárium Brno také uvedla na YouTube nový pořad, lidé navíc mohli na brněnském náměstí Svobody zhlédnout výstavu Člověk ve vesmíru. Český klub skeptiků Sisyfos zase v pondělí zval na Noc Jurije Gagarina.

Gagarinovým letem začalo rychlé dobývání kosmu, o osm let později přistáli první lidé - Američané - na Měsíci.

„Před 60 lety lidstvo zpřetrhalo okovy pozemské gravitace a vydalo se do vesmíru. Přestože za tu dobu vzlétlo do kosmu více než 500 lidí a někteří i vícekrát, první mohl být jen jeden,” konstatovala společnost Planetum v tiskové zprávě.