Hlavní obsah
Vzestup hladiny oceánů ohrožuje také souostroví Palau v Oceánii Foto: Profimedia.cz

Oceány se oteplují, jako by v nich každou sekundu vybuchla atomová bomba

Více než 90 procent tepla, které vyprodukovaly emise skleníkových plynů, pohltily moře a oceány. Pouze zlomek ohřál vzduch, pevninu a ledovce. Obrovské množství energie, které přijala moře, přispívá ke zvyšování jejich hladiny a přináší s sebou hurikány a tornáda, která jsou v posledních letech častější a silnější než dříve.

Vzestup hladiny oceánů ohrožuje také souostroví Palau v Oceánii Foto: Profimedia.cz
Oceány se oteplují, jako by v nich každou sekundu vybuchla atomová bomba

Velké množství tepla se skladuje v nejhlubších vrstvách oceánů, kde se ale teplota měří až v posledních desetiletích, takže spolehlivá data máme zhruba od roku 1950. Vědci jsou přesvědčeni, že dokážou odhadnout, jak se teplota světových oceánů vyvíjí už od roku 1871.

Podle deníku The Guardian se průměrné oteplování oceánů rovná energii výbuchu jedné a půl atomové bomby z Hirošimy za sekundu za posledních 150 let. Rychlost oteplování ale stoupala s tím, jak vzrostly emise oxidu uhličitého v atmosféře, a v současné době je spíš ekvivalentem tří až šesti atomových bomb za sekundu.

Energie končí v oceánech

„Snažím se tento typ výpočtů moc nedělat, už proto, že mě prostě děsí,“ řekla profesorka Laure Zannaová z Oxfordské univerzity, která novou studii vedla. „Většinou se snažíme porovnávat oteplování s lidskou spotřebou energie, aby to nebylo tak děsivé. Jedno je jasné: uvolňujeme do klimatického systému hodně energie a velké množství končí v oceánech,“ řekla Zannaová. Celkové množství tepla přijatého oceány během posledních 150 let činí asi tisícinásobek roční spotřeby energie celé světové populace.

Výzkum byl publikován v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences a kombinuje měření povrchové teploty oceánů s počítačovými modely oceánského proudění.

„Můžete si to představit, jako bychom určité části vodní hladiny obarvili různými barvami a pozorovali, kdy a kam se přesunou. Věříme, že když dokážeme odhadnout teplotní anomálie v severním Atlantickém oceánu v roce 1871, dokážeme vysvětlit, jak přispěly k teplotě Indického oceánu v roce 2018,“ říká profesor Samar Khatiwala, který se na studii v Oxfordu podílel.

Hladiny nestoupají všude stejně

Vzestup hladiny moří je jedním z nejnebezpečnějších dopadů klimatické změny. Ohrožuje miliardy lidí, kteří žijí v městech na pobřeží, a schopnost odhadnout budoucí vzestup hladiny je zásadní pro to, aby se tito lidé mohli připravit a bránit. K vzestupu hladin přispívá tání ledového příkrovu v Grónsku i v dalších částech světa, ale dalším faktorem je i rozpínání vody, která s rostoucí teplotou zvětšuje svůj objem.

Moře se neohřívají stejnoměrně. Oceánská proudění roznášejí teplo po celém světě. Vědci zjistili, že například v Atlantickém oceánu mají polovinu z nárůstu teploty od roku 1971 na svědomí právě mořské proudy.

Nová studie by mohla pomoci s lepšími propočty vzestupu hladiny v různých regionech. „Případné změny v oceánském proudění by mohly mít vážné dopady na jednotlivá místa a na riziko zaplavení mořskou vodou,“ tvrdí vědci a dodávají: „Musíme pochopit, jakým způsobem funguje oteplování a oceánské proudy. Je to nezbytné, aby se lidé v přímořských oblastech mohli připravit.“

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků