Hlavní obsah

Nový objev: Předchůdci lidí jsou zřejmě z Evropy

Dlouho se mělo za nezpochybnitelný fakt, že rodištěm předchůdců moderního člověka je africký kontinent. Nově objevené kosterní pozůstatky však naznačují, že to pravděpodobně byla středomořská oblast Evropy, konkrétně Balkánský poloostrov. Mezinárodní tým vědců totiž v Řecku a Bulharsku objevil dvě fosílie, které jsou staré zhruba 7,2 miliónu let. Domnívají se, že patří předchůdcům lidí.

Nový objev: Předchůdci lidí jsou zřejmě z Evropy

Původ lidí se určuje podle nálezů zkamenělin. Nejstarší, které se datují k rozdělení vývojových větví prvních lidí a opic před sedmi milióny lety, pocházejí ze střední Afriky. Nový objev ale ukazuje, že k rozdělení došlo nejen jinde než v Africe, ale také dříve. V oblasti Bulharska a Řecka se totiž předchůdci člověka nacházeli již před 7,2 milióny lety.

Náš prapředek dostal jméno Graecopithecus freybergi a přezdívku El Graeco. Našly se, respektive z tohoto druhu, jen dva fragmenty: dolní čelist v řecké obci Pyrgos Vasilissis jižně od Atén a horní stoličky v oblasti Čirpan ve středním Bulharsku.

Mohli žít na mnoha místech

„Učinili jsme objev, který mění místo a čas zrodu evoluční linie, která vede k hominidům až k dnešnímu lidstvu. Předpokládalo se, že evoluční historie lidí vychází z Afriky, konkrétně rovníkové. První kroky lidstva se ale nejspíše odehrály ve východním Středomoří,” uvedl pro agenturu AP Nikolaj Spassov z Bulharské akademie věd, jeden z vedoucích výzkumu. Hominidé je skupina spojující orangutany, gorily, šimpanze a lidi.

Spassov upozornil, že fosílie nemusí pocházet přímo z lokality nálezu, nicméně objev výrazně rozšiřuje oblasti, kde naši předchůdci mohli žít.

„Neříkáme, že je El Graeco nutně z Balkánu. Zrodil se někde v rozsáhlé oblasti východního Středomoří - mezi Balkánem, Malou Asií, Arabským poloostrovem a dokonce i Egyptem a Libyí,” doplnil.

Předek člověka vzpřímeného

Právě v době, ze které nález pochází, se klima ve východní Evropě změnilo, začaly vznikat otevřené savany. Pro hominidy to znamenalo nutnost vydat se za zdroji potravy. „Studie mění poznatky lidstva o vývoji jeho druhu. Graecopithecus není opice, jedná se o příslušníka hominidů a přímého předka člověka vzpřímeného, Homo erectus,“ vysvětlil bulharský antropolog.

Nejstarší známý hominid pobývající v Africe, Sahelanthropus tchadensis, je o 200 tisíc let mladší než El Graeco.

Tým analyzoval dva nalezené exempláře, zuby a čelisti. Za pomoci počítačové tomografie vědci vizualizovali vnitřní strukturu zubů a zjistili, že zubní kořeny jsou částečně srostlé, což je podobné modernímu člověku.

Neprostupná Sahara

Z Balkánu či Středomoří se El Graeco dostal do Afriky, kde se nadále vyvíjel, až později, když to dovolily klimatické podmínky.

Podle Madelaine Böhmeové z univerzity v německém Tübingenu, před 7,2 milióny lety v Africe ještě nikdo takový žít nemohl, protože mezi obyvatelnými částmi Afriky a Středozemním mořem ležela nepřekonatelná, tehdy až extrémně suchá a prašná Sahara.

Množství průlomových objevů

Nejstarší známý hominid pobývající v Africe, Sahelanthropus tchadensis, je o 200 tisíc let mladší než Graecopithecus freybergi. El Graeco tak existoval i dávno před známým Australopithekem. Ten žil před 4,2 až 1,3 milióny lety a prokazatelně patří k linii moderního člověka, ač přímo rod Homo se začal vyvíjet až před 2,8 milióny lety.

Moderní Homo sapiens teprve před 300 tisíci a člověk dnešního typu Homo sapiens sapiens před 45 tisíci lety. Homo sapiens skutečně ne před 200 tisíci lety, jak se všichni domnívali takřka „před pár hodinami”, ale o sto tisíc let dříve. To prokázal další nečekaný aktuální objev. [celá zpráva]

Výzkumníci budou nadále bádat, výkopy v Bulharsku pokračují i tento měsíc. „Hledáme pozůstatky vícero druhů,“ uzavřel Spassov.

Jde tedy o ještě mnohem zajímavější zjištění než to nedávné, že společně s druhem Homo sapiens na Zemi zřejmě žili ještě i primitivní předchůdci lidí. [celá zpráva]

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků