Článek
Nález je významný nejen svým rozsahem. Zároveň podle paleontologa Davida Ebrtha odpovídá na otázku, jak velká byla stáda dinosaurů. Nyní se zdá, že mohla čítat od několika set po pár tisíc jedinců. Tedy mnohem více, než se dříve myslelo.
První nález z masového dinosauřího hrobu v Albertě se dostal na světlo již v roce 1997. Výzkum pokračoval a postupně se rozrůstal. Skutečný rozsah nálezu byl zveřejněn až tento měsíc.
Tato oblast na západě Kanady je přitom na dinosauří nálezy i tak neobyčejně bohatá a dokládá bohatost druhů. Našli se zde triceratopové, velociraptoři i draví albertosauři a tyranosauři. Navíc se zde našli i ptáci, pterosauři, aligátoři, želvy, plazi i savci. Mimo jiné se zde nedávno našla dinosauří kost se stopami savčích zubů.
V období, kdy centrosauři nalezení v masovém hrobě ještě žili, se Alberta těšila teplému a vlahému podnebí, které stimulovalo i vnitrozemské moře, které rozdělovalo Severní Ameriku na dvě poloviny. Obrovský počet jedinců ve stádě napovídá, že se centrosaurům dařilo dobře až do okamžiku, kdy je zaskočila pohroma, která je všechny zahubila najednou.
Nejpravděpodobnější je podle vědců ohromná superbouře, která vzedmula mořské vody o více než čtyři metry. „Potopa zalila území až do hloubky 100 kilometrů od pobřeží,“ odhaduje Eberth. Nikde přitom nebylo nablízku místo, kde by se mohla zvířata dostat nad hladinu a dlouhodobě nemohla ve vodě přežít. Jedinci ve stádu začali rychle umírat.
Menší zvířata jako ptáci a savci mohla takovou pohromu poměrně snadno přežít na stromech, nebo prostě odletět, ale poměrně velcí dinosauři se ze zaplaveného území neměli jak rychle dostat.