Hlavní obsah
Vítejte ve Vostoku. Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Našli jsme Danu a Zuzanu, dvě tisícimetrové sopky skryté pod ledem, hlásí vědci

Český vědecký tým se pochlubil nálezem dvou dosud nepojmenovaných hor. Nacházejí se pod ledovým příkrovem v Antarktidě a měření naznačuje, že to jsou sopky. Vědci tím dokazují, že i dnes lze na naší planetě objevit novou horu. Nově objevené kandidátky na sopky ležící nedaleko známého jezera Vostok pojmenovali Dana a Zuzana.

Vítejte ve Vostoku. Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Našli jsme Danu a Zuzanu, dvě tisícimetrové sopky skryté pod ledem, hlásí vědci

S novým objevem se minulý týden pochlubil vědecký tým Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. „Z našich analýz vyplývá, že v bezprostředním okolí jezera Vostok se pod ledem nacházejí přinejmenším dva sopečné kužely, jeden s výškou kolem jednoho kilometru, druhý je ještě o dalších čtyři sta metrů vyšší,“ uvedl profesor Klokočník, vedoucí autor studie.

Jeho tým tím mimo jiné dokázal, že i dnes je na povrchu Země možné objevit dominantní hory, a to i přes neustálé monitorování zemského povrchu kosmickými družicemi.

Topografie části Antarktidy z modelu Bedmap2. Objevené kandidátky na sopky jsou označeny kroužky (1=Dana, 2=Zuzana). Vrstevnice (nadmořské výšky) jsou po 200 metrech, fialová oblast je pod úrovní moře. Mapa má západ nahoře. Zkratka LV značí jezero Vostok.

Foto: Astronomický ústav AV ČR

Objevy nových hor a pohoří jsou sice možné právě díky dohledu vesmírných družic, ale takových, které nepořizují přímé snímky povrchu. Využít se musejí jiná měření, konkrétně měření gravitačního pole s patřičným rozlišením, a dále radarová měření výšek povrchu ledového příkrovu a výšek pevného povrchu pod ledem. Radar ze satelitů i letadel musí proniknout skrz led.

Složitá měření a výpočty

Základem studií gravitačního pole Země jsou data pocházející z geodetických umělých družic a z terestrických měření. Výsledkem měření detailů statického gravitačního pole a následného zpracování dat jsou modely zemského gravitačního pole. Z těchto dat se běžně využívají především hodnoty lokálního gravitačního zrychlení. Klokočník a jeho kolegové však mají dobré zkušenosti i s použitím jiných funkcí gravitačního potenciálu.

Trojdimenzionální model sopky Dana. Kužel se vypíná do výšky kolem jednoho kilometru nad úroveň moře.

Foto: Astronomický ústav AV ČR

Analýzou gravimetrických údajů lze usuzovat na existenci skrytých struktur pod zemí i pod ledem. Některé typy objektů vykazují v modelu gravitačního pole charakteristické chování. Takovými jsou i projevy vulkanismu, zejména sopky, na něž se skupina odborníků soustředila. Sopky se projevují zejména lokalizovanou kladnou tíhovou anomálií. V horských oblastech mají ve zkoumaných dalších funkcích gravitačního potenciálu nejsilnější signál v porovnání s okolními horami.

„Tento poznatek je pravděpodobně univerzální v celé sluneční soustavě,“ poznamenal Klokočník.

„Modely gravitačního pole, pochopitelně s výrazně menším rozlišením než pro Zemi, jsou k dispozici i pro Měsíc, Venuši a planetu Mars. Velké marsovské vulkány v oblasti Tharsis, včetně Olympu Mons, největšího vulkánu ve sluneční soustavě, se v derivátech chovají stejně jako sopky pozemské,“ dodal.

Průnik několikametrovou vrstvou ledu

Získanou zkušenost hlavně ze známých pozemských sopek vědci využili k hledání sopek pod ledovcovým příkrovem Antarktidy. Na tomto kontinentu v současnosti známe na tři desítky vulkanických kuželů mimo oblast trvalého zalednění. Lze očekávat, že sopečné kužely se budou nacházet i pod ledem. Vzhledem k lokálním podmínkám pak půjde spíše o projevy takzvaného výlevného vulkanismu havajského typu.

Prostorový pohled na sopku Zuzana. Nadmořská výška dvojkužele přesahuje 1400 metrů.

Foto: Astronomický ústav AV ČR

Pokrytí gravitačními daty není pro Antarktidu optimální. Autoři si tedy vzali na pomoc ještě topografii, která je produktem družicových a leteckých měření s radarem. V případě ledu lze proniknout i několikakilometrovou vrstvou. Stejná metodika dovoluje studovat topografii podloží i pod pouštěmi, u suchého a čistého písku proniká radar zhruba 20 metrů pod jeho povrch. V Antarktidě tak radarová měření pronikají ledem až ke skalnímu nebo vodnímu podloží.

Klokočník se se svým týmem soustředil právě na oblast v okolí jezera Vostok. Existenci dvou sopek u tohoto jezera je nutné potvrdit nezávislými metodami, například průzkumem na místě, což nebude snadné. Nicméně třemi a půl kilometry ledu jezera se odborníci již provrtali, dostali se k tekuté vodě.

„Tým Jaroslava Klokočníka zvolil pro kandidátky na sopky ženská jména. A tak můžeme jen doufat, že v oblasti jezera Vostok se v budoucích mapách objeví pozice dvou ‚českých' hor, označených jako Dana a Zuzana,“ uzavřel Astronomický ústav ve svém sdělení.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků