Nad Atlantikem vznikla mimořádná bouře, severní pól se ohřívá nad nulu

Podle mluvčího Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Petra Dvořáka v oblasti velmi rychle vznikla a brzy zase zanikla extrémně hluboká tlaková níže připomínající hurikán. „Nikdy jsem tak rychlý vývoj takto hluboké cyklóny neviděl,” sdělil Novinkám Dvořák.

„Unikátní úkaz byl naštěstí úspěšně předpovězen, takže mohly být varovány a odkloněny lodě v oblasti,” uvedl mluvčí ČHMÚ.

Americká Národní meteorologická služba v hlásila, že vítr dosahuje rychlosti 140 kilometrů v hodině. Bouře jihovýchodně od svého středu zvedala na konci víkendu oceánské vlny do výše přes 14 metrů. Severní část oka bouře se nacházela jižně od Grónska, ale jihozápadním směrem se táhla téměř až k tropům.

V tlakové níži byl naměřen nejnižší tlak 932 hektopascalů. „To je extrémně nízká hodnota, za celý život nic takového nepamatuji,“ doplnil Dvořák. Takto pozoruhodně nízký tlak se jindy vyskytuje u hurikánů třetí nebo čtvrté kategorie, ty se ale netvoří v zimě, nýbrž v létě, a to v mnohem jižněji položených teplejších oblastech.

Další podobný útvar podle Dvořáka vzniká u Labradoru, kde se objeví ve čtvrtek a pátek. Také ten by měl následně velice rychle zaniknout.

Postupu masivní fronty nízkého tlaku nad Evropu, a tím i potenciálním škodám, zabránila oblast vysokého tlaku nad severní Evropou, která stojí i za současným chladným počasím u nás. Střet ale zřejmě vyvolává proudění teplého a vlhkého vzduchu směrem k severnímu pólu.

Podle meteorologa Ryana Maueho bouře ukázala, že je součástí širšího schématu, který do arktické oblasti přináší relativně teplý vzduch a způsobuje tání ledu.

Ve čtvrtek by podle zprávy mohly okolo severního pólu panovat teploty kolem nuly a už potřetí od listopadu by tak docházelo k tání ledu. Vzniklá studená vodní masa se potom při posunu na jih střetává s výrazně teplejším Golfským proudem.

Jak upozornil list The Washington Post, podle nedávné studie v magazínu Nature docházelo k takovému oteplení od konce 50. let minulého století pouze jednou nebo dvakrát za desetiletí. V posledních letech se ale arktická oblast rychle otepluje a k podobným jevům dochází stále častěji, přičemž úbytek ledu efekt umocňuje. Led totiž sluneční teplo odráží, zatímco tmavší voda ho vstřebává a toto teplo se pak na podzim uvolňuje do ovzduší.

„Dostáváme se do bodu, v němž se extrémy stávají ještě extrémnějšími,“ uvedl autor studie, fyzik Torontské univerzity Kent Moore.