Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Miroslav Homola, Právo

Jako za starých Římanů. Jadérka dokazují, že některé odrůdy vína mají tisíciletou historii

Dnešní pijáci vína mají s těmi z dob dávno minulých společného víc než jen ranní kocovinu, tvrdí vědci. Testy DNA nasvědčují, že už 900 let si lidé vychutnávají nápoj z prakticky stejných hroznů.

Ilustrační foto Foto: Miroslav Homola, Právo
Jako za starých Římanů. Jadérka dokazují, že některé odrůdy vína mají tisíciletou historii

Vinná réva se na vinicích často množí pomocí řízkování nebo roubování. Je to praktičtější než pěstování ze semínek, protože se tak v podstatě zaručí konzistentní kvalita hroznů. Podle mnohých lidí je tak možné, že některé odrůdy zůstaly prakticky nezměněny po dvě tisíciletí, od dob, kdy Římané v oblasti Středozemního moře ve velkém zaváděli pěstování vinné révy.

Podle nejnovějších výzkumů se zdá, že tyto předpoklady mohou být celkem přesné. Vědci zjistili, že hrozny, z nichž se dnes děla tramín bílý, jsou z hlediska genetiky shodné s těmi, které se v oblasti francouzského Orléansu pěstovaly před 900 lety.

„Hodně nám to říká o vynalézavosti vinařů. Stovky let používají stejné techniky a daří se jim udržet při životě odrůdy, které lidem chutnají,“ říká Nathan Wales, spoluautor studie z Univerzity v Yorku ve Velké Británii.

Geneticky shodné hrozny rostly 600 km od sebe

Výsledky výzkumu tým vědců publikoval v časopise Nature Plants. Analyzovali DNA získanou z vinných jadérek z devíti různých archeologických nalezišť po celé Francii. Používali přitom genetický materiál pocházející z rostliny, na níž hrozny vyrostly. Konkrétně se vědci soustředili na 10 tisíc specifických bodů ve šroubovici DNA a srovnávali je s daty získanými ze stovek domestikovaných i divokých odrůd.

Při dataci získaných vzorků se zjistilo, že některá jadérka pocházela z doby železné, z období asi 500 př.n.l., zatímco další byly z různých období římské říše a další ze středověku – nejmladší pocházela z raného 13. století. Analýza DNA ukázala, že všech 28 jadérek pocházelo z domestikovaných rostlin vinné révy, a u většiny z nich byla viditelná příbuznost s moderními západními odrůdami využívanými ve výrobě vína. A zdá se, že ze všech získaných vzorků se někdy v minulosti opojný nápoj i vyráběl.

„Na značné části archeologických nalezišť jsme objevili nejrůznější potřeby pro výrobu vína nebo přímo pozůstatky vinic,“ říká Nathan Wales. „Když totiž vymačkáte hrozny, abyste z nich získali šťávu, musíte se nějak zbavit jadérek. A na nalezištích je vidět, že nejjednodušší bylo naházet je do latríny nebo do staré nepoužívané studny.“

Další výzkumy ukázaly, že na jednom místě se někdy pěstovalo víc odrůd. Jindy se v jedné vrstvě půdy nacházela naopak geneticky shodná jadérka, což znamená, že hrozny pravděpodobně vyrostly na stejné rostlině révy. Naprosto fascinující je to, že dvě jadérka pocházející ze 2. století n. l. a nalezená 600 kilometrů od sebe v Alsasku a na pobřeží Středozemního moře pravděpodobně také byla v hroznech, které vyrostly na stejné révě.

„Tyto genetické klony dokazují, že Římané přesouvali vinnou révu na dlouhé vzdálenosti, pravděpodobně ve formě řízků,“ píší autoři studie. „To byl pro nás opravdu nesmírně zajímavý objev – ta jadérka obsahovala naprosto shodnou genetickou sekvenci, a přitom jsme je nalezli stovky kilometrů od sebe. Jediné vysvětlení je, že skutečně vyrostly na té stejné rostlině, pouze velmi daleko od sebe,“ poznamenal Nathan Wales.

Jak chutnalo víno před tisíci lety?

Jedno jadérko odhalilo, že rostliny vinné révy, na nichž rostly hrozny v oblasti města Orléans zhruba v letech 1050 až 1200 n. l., byly geneticky shodné s těmi, z nichž se dnes vyrábí tramín bílý. Jinými slovy to znamená, že se v podstatě řízky z této rostliny dělají už asi 900 let.

„V podstatě jde o identické dvojče, které se udržuje při životě už skoro celé tisíciletí. Tím to ale nekončí. Na nalezišti v Tourbes jsme našli jadérka, která s těmito jadérky tramínu mají vztah rodič-potomek. Takže bez velkého přehánění můžeme říct, že buď tramín bílý, nebo jeho přímí příbuzní ve Francii rostou od 1. století n. l.,“ dodává Nathan Wales.

Chutnal by ale pohár tohoto prastarého vína stejně jako dnes? To není ani zdaleka jisté. Jak poznamenává Nathan Wales a potvrdí všichni znalci, chuť záleží na mnoha faktorech, například na poloze konkrétní vinice nebo na technice zpracování.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků