Hlavní obsah
Tající led u fjordu Mogens Heinesen (Sikuijivitteq) na jihovýchodě Grónska Foto: Profimedia.cz

Grónské ledovce tají sedmkrát rychleji než v 90. letech, hrozí zatopení obydlených míst

Grónské ledovce tají v současnosti sedmkrát rychleji než v 90. letech minulého století. Tvrdí to na základě své studie tým vědců, kteří porovnávali satelitní snímky ledové pokrývky arktického ostrova v uplynulých 26 letech.

Tající led u fjordu Mogens Heinesen (Sikuijivitteq) na jihovýchodě Grónska Foto: Profimedia.cz
Grónské ledovce tají sedmkrát rychleji než v 90. letech, hrozí zatopení obydlených míst

Rozsah a rychlost tání je prý větší, než se očekávalo. Hrozí tak, že budou zatopeny oblasti, které obývají stamiliony lidí, napsal list The Guardian.

Studie uveřejněná tento týden v časopise Nature uvádí, že hladiny moří se do roku 2100 zvednou o 67 centimetrů, což je o sedm centimetrů více, než kolik ve svých propočtech uváděl Panel OSN pro změny klimatu (IPCC).

Ohroženo záplavami tak bude asi 400 milionů lidí místo 360 milionů, jak předpokládali odborníci z IPCC.

„Nejsou to nepravděpodobné události nebo malé dopady. Pro pobřežní obyvatelstvo budou devastující,“ prohlásil Andrew Shepherd, profesor z britské Univerzity v Leedsu a jeden z autorů studie.

Ledovcový fjord u města Ilulissat (dánsky Jakobshavn)

Foto: Profimedia.cz

Vědci mapovali například ledovec u přístavu Ilulissat (dánsky Jakobshavn) na jihozápadě či ledovcové fjordy Sikuijivitteq (Mogens Heinesen Fjord) na jihovýchodě Grónska.

Grónsko od roku 1992 ztratilo 3,8 bilionu tun ledu, tempo roztávání se zvýšilo z 33 miliard tun za rok v 90. letech na 254 miliard ročně během uplynulé dekády.

Tamní led přímo přispívá ke vzrůstu hladin oceánů kvůli tomu, že spočívá na pevném podkladu – na rozdíl od tajícího ledu na jihu v Antarktidě, který plave na vodní hladině.

Letošek může být rekordní

Vrcholem byl rok 2011, kdy Grónsko ztratilo dokonce 335 miliard tun ledu, od té doby se tempo tání o něco snížilo. Vědci nicméně upozorňují, že letošní rok, který nebyl do studie zahrnut, může být z hlediska odtávání rekordní.

Led v oblasti Ilulissat

Foto: Profimedia.cz

Led v oblasti Ilulissat

Foto: Profimedia.cz

Zhruba polovinu ztráty ledu v Grónsku způsobila teplota vzduchu, která se v Arktidě zvyšuje mnohem rychleji než na zbytku naší planety.

Druhou část úbytku ledové masy má na svědomí rychlejší pohyb ledovců směrem do oceánů. Hladina moří se zvyšuje nejen přítokem vody z tajících ledovců, ale i prostým zvyšováním objemu vody v důsledku jejího ohřívání.

Na výzkumu se podílelo 96 expertů z 50 mezinárodních organizací. Analyzovali výsledky 11 snímkovacích akcí z období let 1992 až 2018.

V této souvislosti je možné připomenout i jinou studii, podle které přišly ledovce ve Švýcarsku v posledních pěti letech o deset procent svého objemu. Monitorovalo se tam totiž 20 alpských ledovců a naměřené hodnoty podle agentury AFP nemají v posledních 100 letech obdoby. Intenzita tání dosáhla během uplynulého léta kvůli několika vlnám veder rekordní úrovně, a to i když létu předcházela zima bohatá na sněhové srážky a též velmi studený leden.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků