Článek
Michal Bauer, Jana Cahlíková, Julie Chytilová a Tomáš Želinský sáhli k experimentálním vědeckým metodám. Vydali se na východ Slovenska do oblastí, kde je vyšší riziko propuknutí násilí proti etnické skupině. Zaměřili se na školáky z 8. a 9. tříd.
Jak řekla Cahlíková, většina výzkumů tohoto tématu se zabývá jednotlivci, pro šíření rasové nesnášenlivosti je ale podstatné zjistit, jak se člověk nechává ovlivnit okolím.
Destruktivní chování se šíří dvakrát rychleji, když je zaměřené proti Romům.
Vědci školáky rozdělili do skupinek po třech. Poté se děti zúčastnily hry o peníze, ve které se postupně rozhodovaly, zda zaplatí menší obnos za to, že konkurenční tým o peníze naopak přijde. Soupeře ve skutečnosti neviděly, měly pouze seznam jejich jmen, která napovídala, že někteří z nich by mohli být Romové. Vědci zkoumali, zda školáci budou více „škodit” jinému etniku, a také to, jaký vliv má na jejich rozhodnutí předchozí „tah” spoluhráče z jejich týmu.
Tato experimentální hra imituje nepřátelské, destruktivní chování vůči protivníkovi. „První hráči nikoho nediskriminují, zhruba ve 30 procentech platí za to, aby uškodili protivníkovi,” přiblížila další průběh Cahlíková. Následující hráč se už ale nechává ovlivnit tím, co udělal jeho spoluhráč, a do velké míry opakuje jeho chování.
„Destruktivní chování se šíří dvakrát rychleji, když je zaměřené proti Romům," uvedla vědkyně.
Etnická nepřátelství propukají rychle
„Zjištění experimentů vysvětluje, proč etnická nepřátelství propukají velmi rychle i ve společnostech, kde dříve nebyly známky etnické nenávisti patrné,” uvedla zpráva CERGE-EI. Dosavadní výzkumy o diskriminačním chování sledovaly člověka izolovaně, což ale nestačí. Patrně totiž podhodnotily „skutečný potenciál nenávisti”, která může propuknout na malý podnět.
Podle vědců mají popsané mechanismy velký společenský význam a také dopad na formování veřejných politik. „Výzkum napovídá, proč si někteří politici těžící ze sociálního napětí mnohdy jako cíl svých agresivních politických kampaní vybírají etnické menšiny,” uvedli.
Podle zástupce ředitele CERGE-EI Daniela Münicha se českým vědcům většinou daří v přírodovědných a technických oborech, naopak ve společenských vědách jsou mezinárodní úspěchy vzácností. „Byly výrazně devastovány ideologií bývalého režimu a dosud trpí podfinancováním,” uvedl.
Časopis PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States), který výsledky publikoval, patří mezi nejprestižnější a nejvlivnější vědecká periodika.