Do sta let objevíme mimozemšťany. Kontaktovat je by ale nebylo moudré, tvrdí slavný vědec

Proč má cenu vysvětlovat lidem vědu? Existují mimozemšťani? A jak blízko jsme k takzvané teorii všeho? Na to vše odpovídal Michio Kaku v rozhovoru u příležitosti vydání své knihy The God Equation: Quest for a Theory of Everything (Božská rovnice: Pátrání po teorii všeho).

Kaku je známým popularizátorem vědy, do povědomí laické veřejnosti vešel především knihami Hyperprostor či Fyzika nemožného (ve které z vědeckého pohledu zkoumá vynálezy známé především ze science fiction, jako je cestování červími dírami, předpovídání budoucnosti nebo teleportace).

Není tedy divu, že v rozhovoru musela padnout i otázka ohledně existence mimozemských civilizací. Už před lety se Kaku vyjádřil, že očekává, že na nějakou mimozemskou civilizaci během následující stovky let nejspíš narazíme.

„Brzy budeme mít na orbitě Webbův teleskop (připravovaný Vesmírný teleskop Jamese Webba, který má nahradit dosluhující Hubbleův teleskop, pozn. red.) a budeme mít tisíce planet, na které se budeme moci podívat. Proto si myslím, že šance, že narazíme na cizí civilizaci, jsou celkem vysoké,“ uvedl vědec.

I když je zastáncem pátrání po mimozemských civilizacích, nesdílí Kaku optimismus některých jiných vědců ohledně případného kontaktu.

„Někteří mí kolegové věří, že bychom je měli kontaktovat. Myslím, že je to strašný nápad. Všichni víme, co se stalo Montezumovi, když v Mexiku před pár sty lety potkal Cortése,“ vysvětlil Kaku. Osobně si prý myslí, že kontakt máme, nabádá však k maximální opatrnosti.

Deník Daily Mail v reakci na jeho slova připomíná výrok jiného slavného fyzika – Stephena Hawkinga. I ten byl přesvědčen, že nejsme ve vesmíru sami. I on nabádal, abychom se před případným kontaktem měli na pozoru. „Sice toho nevíme moc o mimozemšťanech, zato toho víme dost o lidech,“ uvedl Hawking v roce 2018.

„Když se podíváte do historie, kontakt mezi lidmi a méně inteligentními organismy dopadl často katastrofálně pro ty méně vyspělé a setkání civilizací s vyspělými technologiemi s civilizacemi méně vyspělými dopadla špatně pro ty méně vyspělé,“ vysvětlil Hawking.

Hlavní téma rozhovoru s americkým vědcem japonského původu se však točilo kolem takzvané teorie všeho. Zjednodušeně jde o teorii, která v rámci svého rámce zahrne zákony fungování na všech úrovních hmoty. „Teorie všeho by měla pomocí jednotných zákonů popisovat chování subatomárních částic i kup galaxií,“ uvedl kdysi Hawking, který byl jedním z těch, kdo na teorii pracovali.

Na poli teoretické fyziky mezi sebou soupeří dvě hlavní teorie – tzv. standardní model neboli kvantová teorie pole a teorie superstrun.

Zastánci teorie superstrun tvrdí, že teorie elegantně sjednocuje teorie velkého a malého – obecnou teorii relativity a kvantovou mechaniku. Zastánci standardního modelu, jenž popisuje silnou, slabou a elektromagnetickou interakci a elementární částice, které tvoří veškerou hmotu, namítají, že teorie superstrun je příliš neurčitá a nevysvětluje to, co standardní model. V pomyslné bitvě si zastánci standardního modelu připsali poslední významné vítězství objevem Higgsova bosonu.

„Teorii máme, jen není ve své konečné podobě. Nebyla ještě otestována a nositelé Nobelových cen mají na věc odlišné pohledy,“ říká Kaku a upozorňuje, že není zcela nezaujatý. „Jsem spoluzakladatelem strunové teorie pole, která je jedním z hlavních odvětví teorie superstrun, takže mám své ‚želízko v ohni‘. Snažím se však být nestranný,“ dodal.

Nejdůležitější podle něj je, že stojíme na počátku nové éry. „Provádějí se nové experimenty, které detekují odchylky od standardního modelu. Máme tu tajemství temné hmoty. Všechny tyto neprozkoumané oblasti nám mohou poskytnout vodítko k teorii všeho,“ uvedl Kaku.

„V jistém slova smyslu je vesmír něco jako šachová partie. Po dva tisíce let jsme se snažili uhodnout, jak se hýbají pěšci. Nyní začínáme rozumět tomu, jak se hýbe královna a jak se dává mat,“ vysvětlil Kaku názorně pokrok, který fyzika učinila. „Osud vědy je stát se velmistry,“ pokračoval vědec v šachovém přirovnání, „vyluštit tu hádanku, které říkáme vesmír.“

Je si jist, že veřejnost tyto otázky zajímají. Možná ne ve formě vědeckých teorií, ale ve výsledcích, které pochopení vesmíru přinesou. „Jsou to mimořádné otázky, na které veřejnost chce mít odpovědi. Cestování časem, jiné dimenze, červí díry například. Co se stalo před Velkým třeskem? Co je na druhé straně černé díry?“ uvádí Kaku s tím, že na žádnou z nich nelze najít odpověď v rámci Einsteinovy teorie.

Právě přeložením laikům nesrozumitelných vědeckých témat do běžné mluvy a vysvětlením toho, proč je ten daný vědní obor důležitý, se Kaku společně s ostatními popularizátory vědy zabývá. A úkol je to nesmírně důležitý, byť se někteří vědci na popularizátory koukají skrz prsty.

Jenže pak mohou nastat problémy, stejně jako například v devadesátých letech, kdy měl v Texasu vyrůst obří urychlovač, podstatně větší a výkonnější než ten ve švýcarském Cernu. Jenže americký Kongres financování nákladného projektu neschválil.

„Co se stalo špatně? Během jednoho z posledních dní slyšení se jeden z kongresmanů zeptal: ‚S tímhle vaším strojem najdeme Boha?‘ Chudák fyzik, který musel odpovědět, nevěděl, co na to říct. Měli jsme tehdy říct: ‚Tohle je biblický stroj, který vytvoří podmínky největšího vynálezu všech dob – vesmíru.´ Bohužel jsme místo toho řekli: ,Higgsův boson´. Lidé řekli jen: ,10 miliard dolarů za další subatomární částici?´ A projekt zrušili,“ uvedl Kaku.