Hlavní obsah
Simulační snímek maximální fáze zatmění Měsíce 16. července 2019 Foto: Petr Horálek/EAI

Dnešní zatmění Měsíce připadá na výročí startu Apolla 11

Pozorovatele oblohy čeká další nebeské divadlo, tentokrát sledovatelné i přímo z ČR. V úterý 16. července nastane půlhodinu před půlnocí maximum částečného zatmění Měsíce, který bude ze dvou třetin ponořen v zemském stínu. Podívanou umocňuje fakt, že se odehrává v den 50. výročí startu Apolla 11.

Simulační snímek maximální fáze zatmění Měsíce 16. července 2019 Foto: Petr Horálek/EAI
Dnešní zatmění Měsíce připadá na výročí startu Apolla 11

Zatmění má být z Česka pozorovatelné v případě příznivého počasí prakticky v celém průběhu, a to v noci z úterý 16. na středu 17. července s maximem půl hodiny před půlnocí. Měsíc vychází okolo 21. hodiny letního času (v Praze ve 21:03 SELČ, na jiných místech se čas východu liší v minutách).

V té době již bude probíhat očima nepozorovatelná polostínová fáze zatmění. Že je Měsíc o něco tmavší z levého okraje, bude vidět zhruba o půl hodiny později, kdy se začne blížit k plnému zemskému stínu.

Maximum zatmění nastane ve 23:31 SELČ, kdy bude v zemském stínu ponořeno 65,3 % měsíčního úplňku.

Jev bude sílit a ve 22:01 SELČ odstartuje téměř tříhodinové částečné zatmění. V té době bude ještě probíhat soumrak a Měsíc najdeme ve výšce jen sedm stupňů nad severovýchodním obzorem.

„V noci z úterý na středu bude na většině území jen malá oblačnost. Viditelnost částečného zatmění Měsíce bude na většině území dobrá pouhým okem. Nízká oblačnost se bude vyskytovat pouze na Liberecku a Královéhradecku – tam bude převládat oblačno, na zbytku území bude jasno nebo skoro jasno. Obecně platí, že lepší pozorování oblohy je v místech, kde je menší světelné znečištění. Tedy spíše v horských a méně obydlených oblastech,” sdělila Novinkám Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress.

Maximum zatmění nastane ve 23:31 SELČ, kdy bude v zemském stínu ponořeno 65,3 procenta měsíčního úplňku. Nezakrytá část Měsíce bude na nebi vytvářet nezvyklý zjev nebeského úsměvu, nad kterým v naoranžovělém či až cihlově červeném odstínu bude vidět zbytek měsíční „tváře“.

Simulační snímek maximální fáze zatmění Měsíce 16. července 2019

Foto: Petr Horálek/EAI

To už bude Měsíc dvakrát výše, asi 14° nad obzorem. Na konec částečného zatmění si budeme muset počkat do jedné hodiny po půlnoci, kdy bude Měsíc pozvolna kulminovat nad jižním obzorem. Ještě asi půl hodiny poté bude na jeho pravém horním okraji patrný slábnoucí efekt očima viditelného polostínového zatmění. Jeho konec ve 2:18 SELČ ale již pouhým okem nepoznáme.

Průběh zatmění v České republice:
Východ Měsíce (Praha) 21 hod 03 min SELČ
Začátek polostínového zatmění * 20 hod 43 min 53 s SELČ
Začátek částečného zatmění 22 hod 01 min 43 s SELČ
Maximální fáze zatmění (65,3 %) 23 hod 30 min 44 s SELČ
Konec částečného zatmění 0 hod 59 min 39 s SELČ
Konec polostínového zatmění * 2 hod 17 min 36 s SELČ
* tato fáze není očima pozorovatelná

Zatmění Měsíce obecně vzniká při jeho průchodu zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastane maximálně pět měsíčních zatmění (počítáme-li i nevýrazná polostínová).

„Že k zatmění Měsíce nedochází při každém úplňku, je způsobeno sklonem dráhy Měsíce vůči rovině zemské dráhy. Tato odchylka činí přibližně pět stupňů, a protože zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5°, Měsíc zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde,” objasnil astrofotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek.

Měsíc z oblohy zcela nezmizí

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit polostínové zatmění.

„Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál kosmonaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Vypadá to pak, jakoby někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem. Výraznější je zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v zemském stínu. Právě to je případ červencového zatmění,” uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Simulační snímek oblohy během maxima měsíčního zatmění 16. července 2019. Poblíž Měsíce najdeme planetu Saturn, západně od obou těles bude nepřehlédnutelný Jupiter.

Foto: Petr Horálek/EAI

Důležité je, že zatmělá část Měsíce z oblohy nezmizí. Vzdušný obal Země láme podobně jako optický hranol sluneční světlo dovnitř zemského stínu. Na Měsíc tak dopadá jen červená část spektra slunečního světla, jelikož vzdušné molekuly modrou barvu rozptýlí už v atmosféře, díky čemuž vděčíme za blankytný odstín denní oblohy.

Část měsíčního disku ponořená v zemském stínu chytne zvláštní naoranžovělou, cihlově červenou, rudou či dokonce nahnědlou barvu. Tmavost Měsíce při jeho zatmění je pokaždé jiná – kromě lunární polohy v zemském stínu ji ovlivňuje aktuální stav znečištění atmosféry.

Bude tyrkysový jev?

Pozoruhodné může být zabarvení na rozhraní stínu, do něhož se promítá světlo procházející zemským ozonem. Ten k načervenalému zabarvení ztemnělého Měsíce dodává světle šedý až namodralý nádech. Tento „tyrkysový jev“ poprvé popsal v roce 2007 klimatolog Richard Keen z Univerzity v Coloradu.

„Byl pozorovatelný u celé řady předchozích měsíčních zatmění (například v roce 2001, 2007, 2018 nebo i při letošním lednovém zatmění) a předpokládá se, že bude výrazný právě při nadcházejícím úkazu, protože na Měsíc se bude promítat stín severní zemské polokoule, kde je ozonová vrstva plynulá bez ozonových děr,” uvedl Horálek.

Výročí letu na Měsíc

Suchan připomíná, že maximum zatmění připadá s rozdílem pouhých osmi hodin na mimořádné výročí startu Apolla 11. Právě 16. července 1969, a to konkrétně v 15:32 SELČ, začalo vyvrcholení jednoho z největších dobrodružství lidstva.

Tři astronauti – Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins – byli v mohutné nosné raketě Saturn V vystřeleni na pouť k Měsíci, na kterém přistáli o čtyři dny později, 20. července ve 22:17 SELČ. Legendární první stopu své boty do měsíčního povrhu vtiskl Neil Armstrong o pár hodin později, 21. července ve 4:56 SELČ.

„Není tak hezčího úkazu než právě zatmění Měsíce, který by nám toto půlstoleté výročí tak pěkně připomněl,” uzavřel Suchan.

Další zatmění Měsíce pozorovatelné z ČR nastane podle Horálka až v pozdních večerních hodinách 10. ledna 2020. Bude pouze polostínové a bude to vypadat, jako by úplněk někdo odspodu „zašpinil” sazemi. Na úplné měsíční zatmění viditelné z našeho území si budeme muset počkat až do 7. září 2025.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků