Článek
Vědci potvrdili, že slabé známky plynného vodíku, které přístroje zachytily, naznačují, že tyto hvězdy existovaly už „pouhých” 180 miliónů let po velkém třesku – tedy v době, kdy vesmír byl starý jen asi dvě procenta svého současného věku, pokud tedy předpokládáme, že Velký třesk nastal asi před 13,8 miliardy let.
Ačkoliv tyto nejstarší hvězdy nikdo přímo neviděl, přesto o jejich existenci víme, protože jejich ultrafialové záření proměnilo vlastnosti plynného vodíku v okolí. Ten potom začal pohlcovat rádiové vlny, které tam zbyly jako dozvuky Velkého třesku. A právě tím se tyto prastaré hvězdy prozradily.
Judd Bowman z Arizonské státní univerzity řekl agentuře Reuters, že nová pozorování potvrdila očekávání vědců. Podle Bowmana jsou tyto hvězd poněkud odlišné od dnešních, protože jsou tvořeny pouze čistým, prvotním plynem, vzniklým hned po Velkém třesku.
Jak asi vypadal vesmír po velkém třesku?
Nová zjištění neznamenají, že některé hvězdy nemohly vzniknout ještě dříve. „Nemůžeme přesně říct, kdy se zformovaly první hvězdy, ale víme, že to bylo nejpozději 180 miliónů let po velkém třesku,“ řekl Bowman agentuře Reuters.
Rádiové vlny naznačují, že vesmír byl pravděpodobně dvakrát chladnější, než se vědci dosud domnívali – nejspíš až mínus 270 stupňů Celsia. Alan Rogers, astronom z Observatoře Haystack, která patří k Massachusettskému technologickému institutu, řekl, že se to dá zdůvodnit interakcí mezi plynem a temnou hmotou.
Temná hmota nevyzařuje světlo ani energii. Zdá se, že zahrnuje asi čtvrtinu vesmírné hmoty a energie, ačkoliv nikdy nebyla přímo pozorována. Vědci ale věří tomu, že existuje, a to zejména na základě toho, že ovlivňuje gravitaci galaxií ve vesmíru.
Výzkum, který financovala Americká národní vědecká asociace, využíval přístroj zvaný rádiový spektrometr, a to na Murchisonově radioastronomické observatoři v západní Austrálii. Výsledky publikovali vědci v časopise Nature.