Přístroj vyvíjeli studenti na ČVUT od roku 2011, později vznikl soukromý projekt.

Podle vývojářů Jaroslava Laifra a Pavla Kováře jde o ekonomicky soběstačný projekt vzniklý bez podpory státu. Kovář pro družici vytvořil navigační přijímač, který uvedl na trh v roce 2015. Prodej přístroje v zahraničí přinesl projektu potřebné peníze pro realizaci.

Česká vědecká družice Lucky-7

Česká vědecká družice Lucky-7

FOTO: Michal Kamaryt, ČTK

„Když jsme družici vyvíjeli, tak jsme upřímně nevěděli, do čeho jdeme. Může rotovat, může se porouchat anténa a tak dále. Ale všechny obtíže byly vyřešeny,” řekl Kovář v úterý 2. července v Praze.

Senzory radiace

Družice obsahuje kromě navigace také senzory radiace, které umožňují pozorování gama záblesků, a barevnou kameru pro detekci polární záře a snímkování Země. Skládá se z ovládacího palubního počítače, vědeckého a napájecího modulu.

FOTO: Michal Kamaryt, ČTK

„Po startu bude nutné rozvinout anténu, pak zjistit stav družice. Když bude vše fungovat, tak se přikročí k vědeckému měření. Musíme také rozšířit software pro automatické ovládání družice ze Země,” vysvětlil Kovář.

Nejlevnější vesmírná mise v historii?

Pro ušetření nákladů použili vývojáři běžně dostupné materiály a součástky. Podle Kováře vznikla nejméně nákladná vesmírná mise v historii lidstva s počáteční investicí 30 tisíc korun.

Poskytnutá oběžná dráha je podle Laifra dostatečně vysoko na to, aby se družice udržela dlouhou dobu a dostatečně nízko, aby podle požadavků Organizace spojených národů (OSN) zanikla během 25 let.

Milník v tuzemské astronomii. Češi se zapojují do vývoje nejdokonalejšího přístroje na výzkum kosmu

S ruskou raketou by měla odletět v pátek 7.41 středoevropského času, zhruba dvacet minut před 15.00 by měla přelétat nad Českem. „Poté čekáme pravidelné vysílání radiomajáku, mělo by být možné je zaslechnout po celém světě. I nadšenci z Twitteru většinou píší, jestli je slyší, nebo ne,” podotkl Laifr.

České detektory na sledování vesmírného počasí

Na oběžnou dráhu poletí v rámci stejné mise i další český příspěvek, a to unikátní detektory vyvinuté na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) ČVUT. Poletí tam jako součást družice Socrat-R, kterou připravila Lomonosova univerzita v Moskvě.

Osazení detektorů

Osazení detektorů

FOTO: FJFI ČVUT

Kompletace zařízení

Kompletace zařízení

FOTO: FJFI ČVUT

Detektory jsou umístěné v modulu, který s fakultou společně připravily společnost esc Aerospace a Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR. „Projekt je hodně ambiciózní, protože jeho cílem je – zjednodušeně řečeno – vytvořit systém pro online sledování kosmického počasí, tedy něco jako meteoradar pro radiaci,” sdělili Novinkám zástupci FJFI.

Raketový nosič Sojuz-2.1b/Fregat

Raketový nosič Sojuz-2.1b/Fregat

FOTO: FJFI ČVUT

K raketě Sojuz-2.1b tak bude připojeno několik desítek družic z různých zemí, které se postupně budou ve vesmíru oddělovat.

Může se vám hodit na Firmy.cz: