„Astronomové zkrátka konečně povolí léto,“ glosoval to ve čtvrtek Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Letošní 21. červen je nejdelším dnem v roce, Slunce u nás v pátek setrvá 16 hodin a 22 minut nad obzorem a pouze 7 hodin a 38 minut zbývá pro letní noc. Tak lze vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.

Nejvíce satelitů je vidět na červnové obloze

Na obratníku Raka projde Slunce o letním slunovratu nadhlavníkem, naopak na severním polárním kruhu nezapadne ani o půlnoci a bude se pomalu posouvat nad severním obzorem.

Toto pověstné půlnoční Slunce bychom mohli zahlédnout i od nás, pokud bychom se o půlnoci dokázali vznést nad naši krajinu do výšky 280 kilometrů. Svítilo by oslnivě a čistě bíle nad severem a ozařovalo by všechny umělé družice, které v té době nad střední Evropou prolétají. Proto je v červnu vidět nejvíc satelitů.

Datum letního slunovratu nepřipadá podle astronoma Pavla Příhody vždy na 21. červen. Může se měnit, a to z těchto tří důvodů:

1) Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, 5 hodin a 49 minut. Proto se okamžik letního slunovratu opožďuje každý následující rok o oněch přebývajících 5 h 49 min. Zařazením přestupného roku se okamžik letního slunovratu „předběhne“ o 24 h – 5 h 49 min = 18 h 11 min. Přitom může dojít i ke změně data letního slunovratu na 20. červen.

2) V našem gregoriánském kalendáři vystupuje 400letý cyklus. Rokem 2000 jsme vstoupili do nového cyklu a na jeho začátku vzniknou největší rozdíly. Proto v první polovině 21. století připadne letní slunovrat 41krát na 21. června a devětkrát na 20. června, pokud vycházíme ze středoevropského letního času. Na 20. červen připadne letní slunovrat v letech 2020 (poprvé od roku 1796), 2024, 2028, 2032, 2036, 2040, 2044, 2048 a 2049.

Vzácně může slunovrat nastat 22. června, což se naposledy stalo roku 1975, další první letní den tohoto data bude až v roce 2203. Jiné výjimečné posunutí data nastane v roce 2488, to přijde nejdelší letní den 19. června.

3) K pomalým změnám dochází i změnami zemské dráhy. V současnosti je z ročních dob nejdelší právě léto a velmi zvolna se ještě prodlužuje. O 6 hodin a 29 minut se léto prodlouží do roku 3000 a ještě v roce 4000 bude léto o 6 h 43 min delší než dnes. Teprve poté se začne zkracovat.

Letní slunovrat, přírodní zákony a umění

Na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově byly v letech 1998 až 2001 instalovány kamenné skulptury. Jedna z nich nese název Od slunovratu ke slunovratu. Tato žulová skulptura sochaře Zdenka Hůly počítá s účinkem pronikajícího slunečního světla v přirozeném cyklu.

Střídání letního a zimního času se zruší za dva roky, odklepli europoslanci

Právě v době letního i zimního slunovratu a jarní i podzimní rovnodennosti zde jde spatřit průnik slunečního paprsku. Skulptura má jeden vertikální řez a tři horizontální zářezy. V místech, kde se setkávají, pronikne sluneční paprsek otvory v křížení v pravé poledne v den, kdy nastává začátek dalšího ročního období.

Pokud bude jasné počasí, je podle Suchana možné se do Ondřejova přijet podívat. Tento pátek nastává pravé poledne v 13:01:44 SELČ. Kamenné dílo se nachází v historické části původní hvězdárny u Muzea Vojtěcha Šafaříka v prostoru veřejnosti volně přístupném.