Článek
Stanice o předpokládané hmotnosti kolem 20 tun by měla kolem naší planety kroužit ve výšce zhruba 400 kilometrů a astronauti by v ní mohli pobývat 15 až 20 dnů.
S vypuštěním se počítá pět až sedm let po prvním indickém letu do vesmíru s lidskou posádkou, který se má podle loňského oznámení uskutečnit v roce 2022.
K Měsíci se odstartuje zřejmě 15. července
Co se týká Měsíce, svou první lunární sondu vyslala Indie v roce 2008, tehdy ale družice Čandraján-1 (Měsíční loď 1) kolem Měsíce kroužila a nepřistála. Během mise jen vypustila na jižní pól Měsíce zařízení, které tvrdě dopadlo na povrch – prach a dopadem vyvržené horniny zkoumaly přístroje mateřské sondy, avšak dopadovou sondu MIP náraz zničil.
Nová indická lunární mise se má soustředit na měsíční povrch, kde bude sbírat data týkající se vody a minerálů. Už byl zveřejněn konkrétní termín startu, je plánován na 15. července v 2:51 místního času (14. července 23:21 SELČ).
Jakmile se sonda dostane do vzdálenosti 100 kilometrů od oběžné dráhy Měsíce, od jejího družicového stupně se má oddělit přistávací modul, který se pokusí přistát na povrchu.
Dosednutí přistávacího modulu, který na Měsíc dopraví robotické vozítko, se předpokládá na 6. září. Přistání se má uskutečnit v blízkosti jižního pólu v oblasti, kde ještě žádná sonda nepřistála, napsal server BBC.
Indie chce vyslat sondu na Měsíc
Vozítko by mělo, jak sdělila ISRO, na měsíčním povrchu operovat 14 dní. „Bude analyzovat složení měsíčního povrchu a posílat data a snímky na Zemi,“ dodala agentura. Samotný družicový stupeň bude nadále obíhat okolo Měsíce a skenovat jej pro vědecké účely.
Je otázkou, zda budou Indové úspěšnější než Izraelci, kterým se letos přistání na lunárním povrchu nepovedlo. Nějaké své zařízení tedy dosud na Měsíci zdárně umístili jen Rusové, Američané a Číňané.
