Hlavní obsah

Učitelé v černém vyjádří nesouhlas se stavem školství

– Praha

Někteří učitelé pravděpodobně přijdou ve čtvrtek 28. března – symbolicky na Den učitelů – do školy v černém oblečení na protest proti současnému stavu školství. Akcí Vidíme to černě chtějí upozornit na svou nespokojenost s financováním a různými opatřeními. Podporují to například spolky Pedagogická komora či Učitelská platforma.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ministr školství Robert Plaga (ANO)

Článek

„Čeští pedagogové mohou vyjádřit svůj nesouhlas se současným stavem školství tím, že ve čtvrtek přijdou do práce v černém oblečení nebo s černou páskou,“ uvedl Radek Sárközi z Pedagogické komory. Podle něj je české školství extrémně podfinancované a práce učitelů se dostatečně nedoceňuje.

„Máme jedny z nejnižších učitelských platů v rámci zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), mladý učitel nemá motivující vyhlídky kariérního růstu a technologické zázemí škol je pro moderní výuku často nedostačující – je jen otázkou času, kdy mladí učitelé rezignují úplně,“ doplnila předsedkyně Učitelské platformy a středoškolská učitelka Petra Mazancová.

Foto: Učitelská platforma

Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy

Podle ní si například odborník na informační technologie vydělá v soukromém sektoru pětkrát víc než ve školství.

Problematické zrušení usnesení

Ze statistik ministerstva školství vyplývá, že v loňském roce vzrostl průměrný plat učitelů na 35 089 korun. Oproti roku 2017 si kantoři polepšili zhruba o 11 procent, což je nejrychlejší tempo růstu za poslední roky. Za posledních pět let jim hrubá částka na výplatních páskách stoupla přibližně o 31 procent. Průměrná mzda v ČR loni stoupla o 8,1 procenta na 31 885 Kč hrubého měsíčně.

Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila, že platy učitelů vzrostou do roku 2021 zhruba na 46 000 korun. Platy pedagogů se zvedly naposledy letos v lednu o 15 procent, z toho o deset v tarifech, zbytek šel na odměny a příplatky. Další zvýšení plánuje vláda od ledna příštího roku.

Chaos však ve Sněmovně způsobilo hlasování o závazku, že má vláda zvýšit platy učitelům na 130 procent průměrné mzdy do roku 2020. Usnesení na návrh poslance Lukáše Bartoně (Piráti), které vyzývá vládu, aby přilepšila pedagogům, v úterý večer protlačila opozice. Koalice ANO a ČSSD ve středu ráno ale přišla s tím, že chce usnesení zrušit, a po dvouhodinové tahanici se jí to skutečně podařilo.

Foto: Martin Kovář

Poslanec Lukáš Bartoň

Opoziční poslanci pak vládní koalici vyčetli, že učitelům nechce přidat tolik peněz, kolik slíbila. Rovněž poslankyně sociální demokracie Kateřina Valachová ještě před hlasováním řekla, že Bartoňův návrh je zcela v souladu s programem kabinetu.

Ohledně pedagogů zůstaly v platnosti návrhy usnesení, jak je v úterý prosadil Roman Kubíček (ANO). Sněmovna v nich souhlasila „s postupným a systémovým navyšováním platů pedagogických a nepedagogických pracovníků v souladu s programovým prohlášením vlády“ a podpořila „dosažení strategického cíle, to je navýšení platů pedagogů na 130 procent průměrné mzdy“, ovšem bez uvedení termínu.

Plaga: Slib dodržíme

Platné usnesení je podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) v souladu s programovým prohlášením. „Podporuje kroky, které konstruktivně a konzistentně děláme, že přidáváme systémově od ledna každého roku a dodržíme slib, že na konci volebního období v roce 2021 budou platy na 150 procentech úrovně roku 2017,“ řekl. Debatu ve Sněmovně označil za „melu“ a „honění populistických bodů“.

Pedagogická komora nicméně kvůli tomu všemu prý řeší, zda nevyhlásí stávkovou pohotovost učitelů, jak Sárközi prozradil Novinkám.

Jemu osobně navíc vadí i záměr MŠMT, aby na druhém stupni základních škol mohli učit i lidé bez pedagogického vzdělání, a odkládání změn v současném nastavení inkluze.

Foto: Pedagogická komora

Radek Sárközi

Učitelská platforma dále kritizuje zavádění nesystémových a neověřených opatření ve školství, jejich časté střídání a nejednotné vládní vize.

OECD

Vznikla 30. září 1961 s cílem podporovat opatření, jejichž smyslem je:

  • dosáhnout co nejvyššího udržitelného ekonomického růstu, zaměstnanosti a stoupající životní úrovně členských zemí při udržení finanční stability;
  • přispívat k rozvoji světového obchodu na mnohostranném nediskriminačním základě v souladu s mezinárodními závazky.

Má 38 členů: Austrálie, Belgie, Česká republika (od roku 1995), Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chile, Island, Irsko, Itálie, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Kolumbie, Kostarika, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Rakousko, Řecko, Turecko, USA a Velká Británie.

„Výsledkem je nedostatek mladých učitelů, který je časovanou bombou v momentě, kdy do důchodu postupně odchází nejsilnější generace českých učitelů a citelně chybí odborní učitelé,“ dodala Mazancová.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám