Vůbec první vlak poháněný „motory budoucnosti“ nesl označení 8207 a vyjel z hlavního nádraží v 10.15 a do Benešova dorazil v 11.24.

Vlak byl veden experimentálním prototypem elektrické lokomotivy výrobního typu 85 E0-ATM Škoda z Plzně, v současnosti společnost Škoda Transportation, a její vývoj měl vyústit ve výrobu takzvané III. generace elektrických lokomotiv v plzeňské lokomotivce. U ČSD a později u ČD byl prototyp označen 169.001-5.

Nový červený design

Na první pohled se model od ostatních lokomotiv v Československu odlišoval zcela novým designem a výraznou červenou barvou. Podstatné inovace se však skrývaly v podvozcích a strojovně lokomotivy. Nový asynchronní pohon stál za přezdívkou, kterou železničáři a fanoušci železnic začali pro označení lokomotivy používat: „asynchron“.

ČSD a ČD měly experimentální prototyp pronajatý a zkoušely ho v provozu v čele různých typů vlaků od nákladních přes osobní až po rychlíky. V době zkoušek do roku 1994 se objevil na většině tratí elektrifikovaných soustavou 3 kV ss v Čechách.

Lokomotiva 169.001 během testování vystřídala depa v Praze, Ústí nad Labem a Nymburce. Jezdila na tratích z Prahy do Benešova, Berouna, Kutné Hory, na rychlících z Prahy do Mostu nebo Děčína a na různých vlacích kupříkladu z Ústí nad Labem do Nymburka či dále do Hradce Králové nebo Chocně.

Nyní již pohánějí asynchronní motory všechna hnací vozidla dodávaná po vzniku Českých drah.