Učitelé se totiž omezují jen na pouhý výklad, který děti nepřijímají dobře. Takže formálně je látka probraná, ale žáci ji neumějí.

V rámci toho nervozita mezi všemi zúčastněnými stoupá a atmosféra houstne, což opět výuce neprospívá.

RVP stanovují nejen náplň výuky, ale i očekávané cíle, kterých mají žáci dosahovat. Podle inspektorů je však „skutečnost dramaticky odlišná, resp. velmi špatná“. V rámci měření stanovili nejslabší hranici u různých testů na 60 procent, což by mělo odpovídat čtyřce (dostatečně).

V dějepise pro samé dinosaury není prostor věnovat se 20. stoletíOndřej Andrys, Česká školní inspekce

V matematice jen 0,6 procenta škol dokázala, že všechny jejich děti danou hranici překonaly. U češtiny to bylo 6,4 procenta, u cizího jazyka 11,6 procenta. Ve fyzice prospělo 1,25 procenta, v chemii 1,3, podobně v zeměpise a v případě dějepisu to bylo 2,6 procenta.

„Jedním z hlavních důvodů tohoto stavu je skutečnost, že RVP jsou velmi předimenzovány a obsahují příliš velký objem povinného vzdělávacího obsahu, který v minulých letech stále narůstal,“ řekl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

„Do RVP se pořád přidávalo a nic se neubralo. Vyšla studie o zadlužování domácností a začala se posilovat finanční gramotnost. Vyšla studie o tloustnutí populace, posílily se hodiny tělocviku. Zaútočil blázen ve Žďáru nad Sázavou, začalo se bavit o bezpečnosti,“ řekl Právu Zatloukalův náměstek Ondřej Andrys.

„V principu to není špatně. Vždycky se ale máme ptát, na úkor čeho něco přidáme. A to se nedělo, přitom týden má stále jen pět pracovních dnů,“ dodal.

Žáci jsou méně aktivní

Podle inspekce učitelé ve třídách výrazně dominují, kvůli čemuž jsou žáci méně aktivní, výuku se nedaří individualizovat, nejsou cíleně rozvíjeny postoje a dovednosti žáků. „Dominantní je zaměření na znalosti a chybí systematická podpora a rozvoj funkčních gramotností žáků,“ konstatuje inspekce.

Popisuje také tlak na využívání moderních technologií, kterým kantoři mnohdy nerozumí, nebo je odmítají. Přitom jsou ale pod tlakem rodičů a vedení, aby technologie, ale i pro ně nové vyučovací metody uplatňovali.

„To vše pak mnohdy vede k uplatňování zbytečně direktivního způsobu výuky, který nejen že nemá adekvátní dopad na kvalitu vzdělávání a dosahované vzdělávací výsledky, ale v důsledku snižuje i motivaci žáků a také dobrý pocit z práce u učitelů,“ řekl Andrys.

Co je klíčové a co volitelné

Inspekce proto navrhuje, aby se RVP zásadně změnily. Podle ní by se mělo určit „jádrové“ vzdělání, které musí zvládnout každé dítě. „Nadstavba“ by pak měla být také pro významnou většinu, ale ne každý by jí musel dosáhnout. Třetí rozměr má tvořit volitelná složka rozvíjející žáky v oblastech odpovídajících jejich motivaci a předpokladům. Právě zde by měly školy největší svobodu.

„V dějepise pro samé dinosaury není prostor věnovat se 20. století. Kdybychom se ale podívali na období 2004, kdy se ve světě odehrála spousta věcí, které mají vliv na současnost a budoucnost, tak to je jiná kategorie,“ přiblížil Andrys.

„RVP pořád počítá s prvohorami ve velkém objemu. To najdete ve všech oborech. Musíme pořád dělat ruchovce, lumírovce, co si Vrchlický myslel o prvních prózách Boženy Němcové? Musíme určit, co je jádrem, co nadstavbou a ty souvislosti, a co volitelná složka,“ uzavřel.